Stavba z ateliéru architekta Vladimíra Karfíka vyrostla koncem 30. let minulého století za pouhé dva roky od položení základů. Železobetonový skelet mrakodrapu postavilo 40 dělníků se čtyřmi jeřáby za 160 dnů. Výstavbu urychlil osvědčený baťovský modul o rozměrech 6,15 krát 6,15 metru. Prostor mezi sloupy vyplnily cihly, na vnější plášť budovy byly použity keramické obklady. Stavba, která je kromě výšky i 80 metrů dlouhá a 20 metrů široká, přirozeně zapadla mezi ostatní tovární budovy ve městě.
S kanceláří nahoru a dolu
První z více než dvou tisíc úředníků Baťova koncernu usedli v ještě rozestavěné budově už v květnu 1938, kdy stavbaři předali první tři patra. K dispozici měli tehdy nejmodernější techniku - od výtahů přes telefony a potrubní poštu až po klimatizaci. Svou dobu předběhl i samotný koncept kanceláří - celé patro tvořila jediná velká místnost. V případě potřeby ale úředníci mohli prostor rozdělit na menší místnosti, a to předem připravenými příčkami z oceli, dřeva a skla. Výjimkou bylo osmé patro, kde sídlilo vedení závodů včetně nejvyššího šéfa.
Jan Antonín Baťa měl ale ještě jednu zvláštní kancelář, která dodnes budí zájem odborníků i veřejnosti. Jeden ze sloupců "buněk", ze kterých se konstrukce mrakodrapu skládá, totiž neměl podlahy a tvořil tak vlastně obrovskou výtahovou šachtu. V ní byla kabina o rozměrech šest krát šest metrů, v níž měl ředitel plně vybavenou pracovnu.
"Baťovci tehdy sháněli po celé Evropě firmu, která by takový systém dokázala vyrobit. Nakonec ji sehnali až v Americe. Výtahová kancelář je dodnes funkční, ostatně všechno tady je původní, až na dvě křesílka," říká Hana Kolínská, rodačka ze Zlína, která dnes mrakodrapem provází. V kanceláři byla jedna z prvních klimatizací, telefon i umyvadlo s teplou a studenou vodou a odpadem. Tím, že byla kancelář pojízdná, mohl Baťa při své práci kdykoliv navštívit podřízené v ostatních patrech.
"Kolují historky, že si Baťa nechal výtah vybudovat, aby mohl kontrolovat své zaměstnance. Osobně si myslím, že to není pravda. Bylo nemožné, aby tak obří kolos nenápadně zastavil na jednom z pater. Navíc každý ze zaměstnanců zvenku viděl, kde se ředitel zrovna nachází. Domnívám se, že to byla prostá frajeřina," říká Kolínská.
Fungování Baťova mrakodrapu nebylo možné bez technického zázemí, které zabíralo značnou část suterénu. Některá zařízení byla i na střeše. Pod zemí byly kromě archivu i strojovna s elektrorozvodnou a dvě telefonní ústředny, vnitřní automatická pro 3500 telefonů a ručně ovládaná pro meziměstské hovory. Na vrchol pak architekti kromě terasy umístili také strojovnu klimatizace či zásobníky vody. Protože v budově nebylo možné otvírat okna, byl na ochozu také pojízdný koš, z nějž mohli uklízeči vnější plášť mrakodrapu čistit.
Rekonstrukce za 630 milionů
Budova s číslem 21 přežila až do konce 20. století bez větších zásahů. V listopadu 1944 náhodou unikla poškození při bombardování, které poničilo část Baťovy továrny. Po únoru 1948 změnila její tvář výrazněji jen přístavba vzorkovny na střešní terase. Velké rekonstrukce se zlínský mrakodrap dočkal až v letech 2003 a 2004, kdy proměna v sídlo krajského a finančního úřadu z vyšla na téměř 630 milionů korun. Citlivá úprava slavného domu, kterou vedli architekti Ivan Bergmann, Ladislav Pastrnek a Petr Všetečka, získala cenu v soutěži Grand Prix Obce architektů.
Baťův mrakodrap je vyhledávaným cílem turistů. Jejich pozornost poutá například výtahová ředitelská kancelář, vyhlídka nebo expozice o baťovské minulosti. Loni byli turisti ochuzení o pohled na fasádu budovy, devět měsíců ji pokrývalo lešení. Dělníci opravovali poškozenou fasádu a další venkovní částí budovy. Zlínský kraj do nich investoval 69 milionů korun, z toho zhruba třetinu pokryla evropská dotace.
Karfíkova stavba byla v době svého dokončení druhým nejvyšším evropským domem, překonával ji jen palác Všeobecné bankovní jednoty v belgických Antverpách s 87 metry. Na celoevropském žebříčku je dnes zlínská "jednadvacítka" někde hluboko dole a není ani mezi nejvyššími domy České republiky. Primát v tuzemsku nyní se 111 metry drží brněnská multifunkční budova AZ Tower z roku 2013.
