Na továrny chtěl Baťa vidět i z ložnice, žena řekla ne. Zlín proměnil v malou Ameriku

Na továrny chtěl Baťa vidět i z ložnice, žena řekla ne. Zlín proměnil v malou Ameriku
Gahura byl jedním z architektů, kteří se podíleli na rozvoji města. Začínal přitom jako vyučený štukatér a sochař. "Až Tomáš Baťa ho motivoval k tomu, aby vystudoval architekturu. Říkal mu: 'Františku, dyť vy děláte tak krásné sochy. Ale k tomu, abychom je mohli vystavit, potřebujeme i nějaká náměstí.' Sochař mu dal za pravdu a přihlásil se na školu k Josipu Plečnikovi a Janu Kotěrovi," popisuje Urbanovský.
Na návrhu továrenských budov Baťa spolupracoval s už zmíněným architektem Františkem Gahurou. Ty opravené dnes většinou vlastní kraj nebo město. Zbytek patří soukromníkům, kteří budovy odkoupili po sametové revoluci.
K růstu podniku a města Baťovi dopomohlo křeslo starosty. Ve 20. letech minulého století změnil urbanistický plán a jako továrník pak skoupil zámecké zahrady nedaleko centra.
Jan Antonín Baťa snil o pojízdné kanceláři už dlouho. Přál si, aby se dokázala přemisťovat z patra do patra. "Baťovci tehdy sháněli po celé Evropě firmu, která by takový systém dokázala vyrobit. Nakonec ji sehnali až v Americe. Výtahová kancelář je dodnes funkční, ostatně všechno tady je původní, až na dvě křesílka," říká průvodkyně Hana Kolínská.
Foto: Tomáš Vocelka
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
Aktualizováno 12. 7. 2023 17:23
Malá náves, rozlehlé zahrady a zámek na okraji. Takový byl Zlín před příchodem Tomáše Bati, jenž si v malé obci na východě Moravy postavil dům a vybudoval továrnu na boty z plátna. Aby podnik měl kam růst, stal se starostou, změnil plán města a jako továrník pak skoupil uvolněné lány u centra. Z vesnice se stalo prosperující město s dělnickými domky, obchodním centrem a fabrikami.

Přestože Tomáš Baťa ve Zlíně působil jen něco přes tři dekády, zanechal po sobě celou řadu staveb a ovlivnil další směřování města. Na jeho vizi později navázal bratr Jan Antonín, který s architektem Vladimírem Karfíkem ve městě postavil první mrakodrap s pojízdnou kanceláří a manažerským patrem. Městu se začalo přezdívat "malá Amerika".

Budování přerušila druhá světová válka a bombardování Zlína v roce 1944. Nejstarší továrna lehla popelem a pumy zasáhly i část dělnické kolonie Letná. Navzdory náletům i pozdější činnosti komunistů, kteří odmítali vše, co Baťovce připomínalo, je město dodnes bohaté na industriální architekturu a domy z režných cihel. Podívejte se.

 

Právě se děje

Další zprávy