Podnikatelské baroko a banky s kosočtverci: co všechno přinesla 90. léta do architektury?

Karolína Vránková
4. 10. 2017 13:33
V revolučním roce 1989 se otřásla i výstavba. Celý systém se změnil, všechno přestalo platit, všechno bylo jinak. Přestaly se stavět paneláky. Přestaly se stavět byty - bytová výstavba se na počátku devadesátých let v podstatě zastavila. Začaly se stavět bankovní domy, kanceláře, obchodní centra. Zkušenosti s komerční výstavbou však byly minimální - a podle toho vypadá většina tehdejší produkce.

Také navrhování se změnilo. Obří státní projektové ústavy se stovkami zaměstnanců se rozpadly na fragmenty, většinou na malé kanceláře o několika lidech. O tom, kdo bude projektovat velké stavby a jak budou vypadat, rozhodovaly nejspíš známosti ještě z dob socialismu.

Na regulovaném trhu byly dřevo a ocel označeny za strategické materiály nedostupné pro výstavbu, na volném trhu bylo najednou všechno. Oblibu získaly kámen, sklo, chrom, pokud možno vše zároveň, tvarované do trojúhelníků a jehlanů. A samozřejmě: podnikatelské baroko. Tady vysublimovala touha po zdobnosti a okázalosti, kterou socialismus neumožnil naplnit. Najednou to bylo snadné za pomoci lvíčků a balustrád z hobbymarketu.

Devadesátá léta byla divoká, nicméně vyprodukovala i řadu zajímavých tvůrců a staveb. Co z nich zbude? Nazdobené podnikatelské vily jsou dnes v nabídce realitních kanceláří spíš ležáky, některé ceněné stavby se už dočkaly necitlivých přestaveb.

Architektura 90.let
Architektura 90.let | Foto: Matěj Stránský

Tančící dům, Praha (1992–1996)

Dům-socha, a ještě k tomu od amerického architekta, to Praha neviděla. Tančící dům navrhl pro společnost Nationale-Nederlanden (dnes součást ING) architekt Frank Gehry spolu s Vladem Milunićem.

Sochařský, smyslový, málo praktický přístup ke stavění ovšem pražskou scénu podráždil - "vzbuzoval nevoli jako neseriózní hra, která v architektuře nemá co dělat", jak píše Jana Tichá v knize Prostor a místo. Nakonec si všichni zvykli a Tančící dům zůstává asi tím nejoriginálnějším z působení zahraničních investorů v Praze.

 

Právě se děje

před 56 minutami

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ochranný systém při testech odpojil běloruskou jadernou elektrárnu, v provozu je pouhé dva měsíce

Běloruská jaderná elektrárna byla v sobotu při testovací proceduře odpojena, protože se spustil ochranný systém reaktoru. Uvedlo to běloruské ministerstvo energetiky. Úroveň radiace v oblasti je ale podle ministerstva normální. Elektrárna u města Astravec byla spuštěna loni v listopadu.

"Ochranný systém byl aktivován při pilotním průmyslovém provozu prvního bloku, v jehož rámci jsou v současné době testovány systémy a zařízení," uvedlo ministerstvo. Úroveň radiace v okolí elektrárny je na běžné úrovni, dodal úřad.

První jaderná elektrárna v zemi se nachází na severu Běloruska, poblíž hranic s Litvou, a postavila ji ruská státní firma Rosatom za ruský úvěr deset miliard dolarů (217 miliard Kč). Provoz formálně zahájil prezident Alexandr Lukašenko 7. listopadu, kvůli poruše však musela být následující den odstavena. Opětovně spustila provoz a byla znovu připojena k síti 19. listopadu. Ministerstvo tehdy uvedl, že elektrárna pracuje na 40 procent své kapacity.

Zdroj: ČTK
Další zprávy