V historickém centru Klatov je hodně zajímavých míst. Téměř na každém kroku tu lze potkat stopy barokního působení místních jezuitů. Tomu, kdo ale jen projíždí například na Šumavu, lze doporučit alespoň několik zastávek na náměstí.
Například barokní lékárna U Bílého jednorožce. Roh, nebo něco podobného, by ale zvídavý návštěvník dnes už těžko našel. Název totiž pochází ještě z dob dávno minulých.
Masti a lektvary
Dům měl tehdy nad vchodem skutečně pověšený bílý roh, ten ale pocházel z mořského narvala. Mylně byl ale považován za roh jednorožce, protože se často používal při výrobě mastí, léků a dalších lektvarů, o kterých se věřilo, že mají zázračné a hlavně ozdravné účinky. I samotný interiér lékárny je zajímavý. Není proto divu, že k prohlídce láká nejen dospělé, ale často i školou povinná dítka. Kromě nejrůznějších skleniček, mističek, kádinek či válců je tu k vinění i spousta rarit. Například soubor léků a zbytků léčiv vyrobených z usušené krve jelena či kozla, nebo různí sušení brouci. Návštěvníci tu uvidí i nástroje a pomůcky na výrobu mastí a léků, ale také pomůcky a nářadí používaných na pouštění krve žilou.
Starobylý nádech barokní lékárny vytváří také samotný vyřezávaný interiér - pracovní lékárnický stůl (tára), regály s vinutými sloupy, skříňky. V regálech jsou staré nádobky na léky, nachází se tady i třístupňová lékárenská pec, která je ojedinělá v celé Evropě. Barokní lékárna je i v těchto podzimních dnech stále otevřená každý den kromě pondělí. Jen ke vstupu do ní je třeba utvořit skupinku, které se ujme průvodkyně. Ta dokáže o historii objektu a spoustě zajímavostí uvnitř hezky vyprávět.
Hned v sousedství je možné načerpat síly před výstupem na Černou věž v kavárně Galerie U Bílého jednorožce. A pokud máte dostatek času, návštěva jedinečných prostor výstavní síně, zaměřující se zejména na současné české výtvarné umění, rozhodně stojí za to.
Pohled na Alpy
Kdo má rád pohled na město z ptačí perspektivy, určitě si nenechá ujít výšlap na Černou věž. Ta je dominantou nejen historického náměstí, ale celého města. Přes osmdesát metrů vysokou věž nechali postavit v letech 1547 až 1555 z ryze praktických důvodů. Měla signalizovat nebezpečí, ať už to byly požáry, nebo blížící se vojska. Svůj název Černá dostala od toho, že ji několikrát zasáhly plameny z požáru sousední radnice.
Na samotný vrchol věže vede návštěvníka 226 schodů. Ty jsou zčásti dřevěné a ve zbytku kamenné. Jsou ale hodně úzké, takže pokud se potkají skupinky sestupujících a vystupujících, bývá složité se vyhnout. Schody vedou i kolem věžního zvonu, který si tak mohou lidé prohlédnout zblízka. Výhled z věže je možný do všech světových stran. Město mají lidé jako na dlani, a to včetně rozšiřující se bytové zástavby. Vidět je odtud i Šumava a v případě hodně hezkého počasí i vrcholky Alp. Detaily pohledu umožňuje dalekohled, který je na ochozu namontován. Černá věž je ale na rozdíl od barokní lékárny v říjnu otevřená už jen o víkendech. A pak se až do jara příštího roku pro návštěvníky uzavře.
