O Grónsku, které administrativně patří k Dánskému království, avšak má vlastní vládu, parlament i vnitřní správu, se v poslední době hodně mluví. Arktický klenot se díky své strategické poloze a bohatým přírodním zdrojům nevyčíslitelné hodnoty stává zajímavým cílem investorů, podnikatelů i politiků, a to včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Grónsko má totiž pro USA strategický význam - nachází se tu klíčová vojenská základna Thule, která je součástí systému protiraketové obrany. Ostrov je navíc bohatý na nerostné suroviny, včetně vzácných kovů.
Obyvatele Grónska přesto trápí řada sociálních a ekonomických problémů, které vyplývají z izolace, extrémního klimatu a rychlé modernizace společnosti. Mezi nejpalčivější patří vysoká míra nezaměstnanosti, alkoholismus a domácí násilí. Tragickou kapitolou jsou sebevraždy. Grónsko má jednu z nejvyšších sebevražedných statistik na světě, zejména mezi mladými lidmi. Hlavní příčinou je ztráta identity, chudoba a nedostatek perspektivy.
Za polární září i půlnočním sluncem
Ledový gigant objevují stále více také nároční a dobrodružní turisté, kteří touží po jedinečných zážitcích. Vyráží sem za nádhernými ledovými fjordy, za polárními zářemi, letním nezapadajícím sluncem a překvapivě rozmanitou vegetací, pozorováním velryb, kajakováním mezi ledovými krami i za návštěvou autentických inuitských vesnic, jejichž obyvatelé zde žijí po tisíce let a udržují si svoje tradiční způsoby života - každodenní moderní realitě navzdory.
Země ledu a sněhu. Zatím
Kolem 80 procent povrchu majestátní země zabírá ledovec. I proto patří Grónsko k nejřidčeji osídleným místům na Zemi, žije zde asi 56 tisíc obyvatel. Arktický klenot však musí čelit klimatickým dopadům. Velké plochy ledu tak nahradily neúrodné skály, mokřady a keřové porosty, za posledních třicet let roztálo na 11 tisíc kilometrů čtverečních tamních ledovců a ledové pokrývky. V posledním desetiletí bylo tání navíc šestkrát rychlejší. Podle vědců by dokonce Grónsko mohlo existovat bez ledu za osm až 40 tisíc let.
