reklama
 
 

Arktida míří k době bezledové. Kdo za to může?

22. 9. 2008 9:50
Podle odborníků arktické tání způsobuje více faktorů

Washington - V současné době dosahuje arktický led svého letního minima a je jasné, že se opět zmenšil na jednu z nejmenších ploch za posledních několik desítek let, píše server NewScientist.com.

Letos dokonce roztál o deset procent více než v loňském roce a loňský stav byl považován za dosavadní rekordní minimum.

Globální oteplování, nebo jen výkyvy počasí?

Na počátku léta rok 2007 byly teploty nezvykle vysoké a na nebi nebylo mnoho oblačnosti, takže na zemi dopadalo velké množství slunečního záření.

Navíc větry posunuly led od sibiřského pobřeží na otevřený oceán. Tyto faktory vedly k rekordně malé ledové pokrývce a otevřely vodní cestu Sever-Západ.

Úbytek ledu by tedy mohl být vysvětlen jako důsledek přírodních výkyvů počasí, ne dlouhodobými klimatickými trendy.

Globální oteplování pravděpodobně situaci zhoršilo.

Čtěte také: Z tajících ledovců k vědcům nově promlouvá minulost

"Led reagoval mnohem dramatičtěji na "extrémní počasí" než obvykle, když byla ledová pokrývka tenčí a rozsáhlejší než v osmdesátých letech minulého století i dříve," řekl Walt Meier z Amerického národního datového centra pro sníh a led.

Takže co způsobuje dlouhodobý úbytek ledu v mořích?

1. Rostoucí teploty

Arktické teploty se zvýšily víc než kdekoliv jinde na Zemi. Počítačové modely ukazují, že tento nárůst teplot je spojený se skleníkovým efektem, který zvyšuje pravděpodobnost nezvykle teplých roků.

Rok od roku oteplování led zeslabovalo. Satelitní data jasně ukazují, že letní ledová pokrývka se od sedmdesátých let minulého století stále zmenšuje.

V důsledku tohoto trendu více zimního ledu přibývá na otevřeném moři a ledová pokrývka je tak sice poměrně rozsáhlá, ale tenčí a náchylnější k tání v příštím letním období.

Čtěte také: Letošní rok je nejchladnější za pět let, hlásí vědci

2. Ztenčování se ledu

Ztenčování se ledu se děje navzdory Arktické oscilaci, což je přirozený pohyb ledových desek. Oscilace trvá přibližně deset let, během nichž je led posunut na otevřený Atlantický oceán a poté se během dalších deseti let vrací a přibývá.

Pokud tento jev funguje podle očekávání vědců, led by měl pravděpodobně znovu přibýt. "Nicméně zvyšující se teploty mohou způsobit, že se ledová pokrývka neobnoví," řekl pro NewScientist.com Meier.

V roce 2008 představoval 72 % veškerého ledu tenký, jeden rok starý led. Většinou přitom tohoto nestabilního ledu bývá pouhých třicet procent.

Poprvé hrozilo, že Severní pól bude úplně bez ledu. Ale chladnější, zamračenější počasí to nakonec odvrátilo.

Čtěte více: Severní pól může být zcela bez ledu už letos v září

3. Efekt Albedo

Dalším následkem globálního oteplování je takzvaný "albedo efekt". Méně bílého letního ledu znamená více tmavé otevřené vody, která absorbuje více tepla ze slunce.

Tenčí tající led se lépe láme a čím tenčí led je, tím rychleji se pravděpodobně dostává z Arktidy do Atlantiku, řekl pro NewScientist.com Rune Graversen z Královského nizozemského meteorologického institutu.

Souvislosti: Tání ledovců umožní planktonu spotřebovat více CO2

4. Arktický skleník

Jak se klima otepluje, vyšší teploty a více otevřené vody znamená více vodní páry přicházející do atmosféry.

Pára sama o sobě je silným skleníkovým plynem, takže teploty ještě o něco stoupnou.

"Globální oteplování může změnit obsah vodní páry v atmosféře, která změní skleníkové oteplování v Arktidě," řekl Graversen.

5. Tropická energie

Mimo oteplování přímo způsobeného slunečním zářením dochází podle současných vědeckých důkazů k pohybu tepelné energie z tropů směrem k Arktidě.

Zatím není jasné, jak moc toto další oteplení souvisí s klimatickými změnami způsobenými člověkem.

"Pokud nárůst přenášené energie potvrdí další vědecký výzkum a nárůst bude pokračovat i v dalších letech, bude mnohem pravděpodobnější, že je spojený s globálním oteplováním," řekl Graversen.

Budoucnost bez ledu

„Myslím, že většina odborníků na ledovce by byla velmi překvapená, pokud by se arktický led vrátil do normálního rozsahu," komentoval pro NewScientist.com Graversen.

Počítačové modely dříve předpověděly, že Arktida bude bez ledu v létě 2050.

Souvislosti: Antarktida se kdysi podobala Sibiři. Než úplně zmrzla

"Teď to vypadá příliš konzervativně. Většina vědců si myslí, že se to stane okolo roku 2030, podle některých mnohem dříve," dodal podle NewScientist.com Walt Meier.

"Výkyvy přírody budou mít vliv na to, jak rychle led roztaje, ale neodkladně k takovému stavu dříve nebo později dospějeme."

autoři: Jan Křivohlávek, vk | 22. 9. 2008 9:50

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama