"Bláznivý lékař s mikroskopem" dal jméno nemoci, na kterou dodnes není lék

"Bláznivý lékař s mikroskopem" dal jméno nemoci, na kterou dodnes není lék
"Bláznivý lékař s mikroskopem", jak se Alzheimerovi říkalo, tak zjistil základní mechanismus nejtěžší a nejčastější formy stařecké demence: ukládání jednoho druhu bílkoviny v mozkové kůře vede k odumírání nervových buněk.
Proč se bílkovina tak masivně usazuje, není zcela jasné dodnes. Proto je také Alzheimerova nemoc stále neléčitelná a průběh lze pouze o několik měsíců až let zbrzdit.
Alzheimerova choroba se rozvíjí pomalu a její první příznaky lze snadno přehlédnout. Nemoc většinou začíná poruchami paměti nebo řeči, což se projevuje zapomínám jednoduchých slov.
V roce 1907 publikoval popisy diagnóz a obrázky histologického vyšetření mozků 16 pacientů se senilní demencí pražské psychiatrické kliniky v Kateřinkách také německo-židovský lékař a rodák ze Slaného Oskar Fischer, který v roce 1942 zahynul v Malé pevnosti v Terezíně. Fischerovo dílo a jeho zásluhy na výzkumu Alzeimerovy nemoci byly plně doceněny až o desítky let později.
Foto: Profimedia.cz
ČTK ČTK
12. 6. 2024 14:41
Když německý psychiatr Alois Alzheimer, od jehož narození uplyne 14. června 160 let, poprvé referoval o "podivně těžkém onemocnění mozkové kůry", nejevili kolegové o jeho objev větší zájem a hodnotili ho spíš jako kuriozitu. Nyní je Alzheimerovo jméno známé na celém světě.

Demencí neboli mozkovým onemocněním, které po něm bylo pojmenováno, nyní v Evropě trpí podle odhadů více než sedm milionů lidí, v České republice se s touto nemocí potýká 180 tisíc pacientů.

Podle dobových dokumentů tehdy na setkání psychiatrů v Tübingenu z roku 1906 žádný z kolegů nepoložil Alzheimerovi doplňující otázku, rychle se přešlo k jinému tématu a také regionální list Tübinger Chronik věnoval objevu v obsáhlé zprávě z kongresu jednu krátkou větu. Alzheimer se zklamaný vrátil na psychiatrickou kliniku do Mnichova.

Tehdy dvaačtyřicetiletý psychiatr líčil případ své pacientky Auguste Deterové, která předtím zemřela ve věku 55 let "zcela dementní", jak to Alzheimer formuloval. Pitva ukázala, že v mozku zemřelé bylo mnoho bílkovinových usazenin a odumřelých nervových buněk. 

Na další zajímavosti o Alzheimerově objevu a díle se podívejte do galerie. 

 

Právě se děje

Další zprávy