Epidemii žloutenky způsobilo v Československu hnojení lidskými fekáliemi

Dan Poláček ČTK Magazín Dan Poláček, ČTK, Magazín
29. 7. 2024 15:16
Počty lidí s hepatitidou typu E jsou oproti předchozím rokům v Česku dvojnásobné, nemocných bylo loni 684. Na vině je špatně tepelně upravené maso. Ve srovnání s covidovými roky také dvakrát vzrostl počet odhalených žloutenek typu C na 1300. Největší epidemii žloutenky, ale typu A, zažilo Československo v roce 1979, onemocnělo 34 tisíc lidí.
Lékaři při vizitě na dětské klinice ve Fakultní nemocnici v Plzni. Ilustrační snímek z roku 1982
Lékaři při vizitě na dětské klinice ve Fakultní nemocnici v Plzni. Ilustrační snímek z roku 1982 | Foto: ČTK

Lékaři při vizitě na dětské klinice ve Fakultní nemocnici v Plzni. Ilustrační snímek z roku 1982

Jak připomíná VoZP, žloutenka je závažné infekční onemocnění a napadá játra. Existuje celkem pět typů této choroby, které se označují písmeny A až E. Virové hepatitidy dělíme na akutní a chronické, kdy délka onemocnění přesahuje šest měsíců. Nejběžnější formou je žloutenka typu A, známá také jako "nemoc špinavých rukou". Do těla se virus dostává v důsledku nedostatečné hygieny rukou, prostřednictvím znečištěných potravin nebo z kontaminované vody. Inkubační doba se pohybuje mezi 15 a 50 dny a po vyléčení choroba většinou nezanechává trvalé následky.

 

Právě se děje

Další zprávy