Fotografie z tréninkových center po celé Číně zachycují děti v extrémních pozicích, často se slzami v očích, jak plní přísné pokyny trenérů. Tyto snímky nejsou výjimkou, ale spíš realitou mnoha sportovních škol, jejichž cílem je vychovat budoucí šampiony - a to prakticky za každou cenu. Některé děti údajně trénují až osm hodin denně, s minimem přestávek. Podle britského serveru Daily Mail navíc děti začínají takto drastický trénink ve velmi nízkém věku.
Z čistě fyziologického pohledu přitom může gymnastika v raném věku skutečně pozitivně ovlivnit vývoj dítěte. Nedávná studie publikovaná v odborném časopise Psych Journal ukázala, že mírný, rekreační trénink pomáhá rozvíjet nejen motorické dovednosti, ale i kognitivní funkce - například paměť, pozornost nebo schopnost sebeovládání.
Jiný výzkum, publikovaný ve Frontiers in Psychology, zase dokazuje, že pravidelná gymnastika výrazně zlepšuje rovnováhu a tělesnou koordinaci u dětí mezi třetím a šestým rokem. Tyto přínosy ale platí pouze za předpokladu, že je pohyb zábavný, přiměřený a dobrovolný. Což je přesný opak toho, co ukazují mnohé čínské případy.
Čínští rodiče často tyto praktiky podporují: věří, že jejich dítě může díky sportu získat lepší životní šance, výhody v systému nebo dokonce slávu. A děti? Ty si často neuvědomují, že by něco mělo být jinak. Vyrůstají v systému, kde disciplína, poslušnost a bolest jsou normou. Některé školy navíc fungují jako internáty, a tak tráví většinu času bez přímého kontaktu s rodinou.
Pod tlakem veřejnosti a zahraniční kritiky se v posledních letech objevují snahy o reformu. Některé školy se snaží zavést tzv. "šťastnou gymnastiku" - přístup, který dává přednost hravosti, radosti z pohybu a vyváženosti mezi sportem a vzděláním. Oficiální čínské zdroje mluví o důrazu na "duševní pohodu malých sportovců" a o potřebě "modernizovat metody výuky". Zda však tyto změny skutečně probíhají v praxi napříč celou zemí, zůstává nezodpovězenou otázkou.
