Švadlena, která vymyslela cirkulárku

Tabitha Babbittová, členka shakerské komunity (náboženská odnož tzv. kvakerů, část křesťanské církve zaměřená na strohý život, pozn. red.) v Massachusetts ve Spojených státech, si v roce 1813 při práci ve společné dílně všimla jedné zásadní neefektivity: muži při řezání dřeva dvoumužnou pilou vynakládali sílu i při pohybu, který nic neřeže - zpětný tah byl zbytečný.

Jako tkadlena dobře rozuměla mechanice kolovratu a na jeho principu navrhla řešení: kruhový pilový kotouč, který by se pohyboval nepřetržitě jedním směrem. Výsledkem byl jednoduchý návrh cirkulární pily, kterou šlo pohánět rotací a která umožňovala plynulé a efektivní řezání bez zbytečných ztrát energie.

Jako členka náboženské komunity shakerů nikdy neusilovala o patent - vynálezy měly sloužit celé společnosti, ne jednotlivcům. I přesto se její nápad rychle rozšířil a stal se jedním z klíčových kroků k mechanizaci dřevozpracujícího průmyslu.