Oxford (Británie) - Mezinárodní tým vědců, matematiků a filozofů z Institutu budoucnosti lidstva Oxfordské univerzity řeší technologické hrozby, kterým možná brzy bude muset náš druh čelit.
Futurolog Nick Bostrom, který institut vede, se domnívá, že sázky na náš osud již nemohou být vyšší, protože před sebou můžeme mít poslední století života lidstva.
Odborníci ve studii s názvem Existenciální riziko jako celosvětová priorita uvádějí, že politici se realitě vyhynutí celé lidské rasy musí vážně věnovat.
Portál BBC v této souvislosti připomíná, že v loňském roce bylo publikováno více odborného materiálu o jízdě na snowboardu než o problematice vyhynutí lidstva.
Přírodní katastrofy i epidemie lidstvo zvládne
Lidstvo podle Bostroma může být klidné, pokud jde o pandemie či přírodní katastrofy. Ty poslední tečku v jeho historii neučiní, ačkoli mohou způsobit kolosální ztráty na životech. Nick Bostrom se domnívá, že šance tyto katastrofy přežít jsou na naší straně, neboť jsme již přečkali tisíce let nemocí, hladomorů, záplav, zemětřesení, predátorů či přírodních změn.
Nebezpečím pro nás v rámci jednoho století není zřejmě ani dopad asteroidu, neboť takové riziko je "mimořádně malé". Také doposud bezprecedentní světové válečné konflikty ve 20. století nebo epidemie španělské chřipky růst populace nezastavily. Případná jaderná válka by sice přinesla děsivou destrukci, ale dostatek lidí pro pokračování lidského rodu by ji jistě přežil.
CES 2012: Poznat člověka od robota je někdy nemožné:
Podle Bostroma ale lidstvo dosáhlo nového druhu technologické éry, která naši budoucnost může ohrozit jako doposud nic předtím. Tvrdí, že technologický pokrok již předčil naše schopnosti kontrolovat možné následky, což přirovnal k nebezpečné zbrani v rukou dítěte.
Experimenty v oblastech syntetické biologie, nanotechnologie či umělé inteligence rychle spějí do nechtěné a nepředvídatelné oblasti. Syntetická biologie, kde se snoubí biologie s inženýrstvím, slibuje velký přínos lékařství. Bostrom se ale obává neočekávaných následků.
Nanotechnologie, která pracuje na molekulární či atomové úrovni, by podle něj mohla přinést obdobnou destrukci, pokud by se využila pro válčení. Největší výzvou budoucích vlád podle něj bude kontrola a zabránění takového zneužití vědy.
Umělá inteligence je k vedlejším škodám lhostejná
Obavy plynou také z toho, jak umělá inteligence či inteligentní stroje zareagují na vnější svět. Počítačem řízená inteligence může být mocným nástrojem v průmyslu, medicíně, zemědělství či ekonomice, zároveň ale může být zcela lhostejná k jakýmkoli vedlejším škodám.
Sean O'Heigeartaigh, který v institutu pracuje jako genetik, to přirovnává k algoritmům používaným v automatizovaném burzovním obchodování. Tyto matematické příkazy mohou mít ničivé důsledky pro skutečnou ekonomiku a skutečné lidi.
Pozdrav z budoucnosti. V bance vás obslouží robot:
"Je velmi nepravděpodobné, že by (umělá inteligence) chtěla škodit," řekl O'Heigeartaigh. Dodal ale, že vždy existuje riziko nezamýšlené posloupnosti událostí, kdy něco začne škodit poté, co je převedeno do jiného prostředí.
Americký expert na superinteligenci strojů Daniel Dewey, který dříve pracoval pro technologickou společnost Google, hovoří o "explozi inteligence", kdy se rostoucí moc počítačů stává méně předvídatelná a kontrolovatelná.
"S touto technologií můžete činit věci s efektem řetězové reakce, takže s velmi málo zdroji v počátku můžete uskutečnit projekty, které mohou zasáhnout každého na tomto světě," řekl o umělé inteligenci, biotechnologii a nanotechnologii.
Obdobnou vizi předložil již v roce 1920 Karel Čapek
Futurologové ale nepředvídají nic nového. Téměř totožnou vizi předložil svým čtenářům téměř před sto lety (v roce 1920) český spisovatel Karel Čapek.
Ve vědeckofantastickém dramatu R.U.R. (Rossum's Universal Robots - Rossumovi Univerzální Roboti) popisuje obdobný průběh.
Továrník Rossum vyrábí dokonalé roboty, kteří jsou k nerozeznání od lidí, jen jim chybí lidský cit. Roboti zastávají za člověka postupně více a více práce. Lidé si to pochvalují a velebí tento pokrok. Nevšímají si však, že degenerují a inteligentní stroje začínají hrát prim.
Roboti se vzbouří a začnou vyvražďovat lidi. Vyvraždí všechny, až na jednoho...
Čapkovo drama končí relativně dobře, i když zkáze lidí už happy end nezabrání. Východiskem mají být nejnovější roboti Primus a Helena, kteří mají některé lidské vlastnosti, jež ostatním robotům chybí, dokážou proto jeden druhého milovat. Oni mají být zakladatelé nového rodu. Skuteční lidé to už však nejsou.
10 technologií budoucnosti, které už se stali realitou:
