Karol Pazúr na archivní nedatované fotografii | Foto: Aktuálně.cz / Archiv PhDr. František Hýbl a kolektiv dalších autorů / Reprofoto z Výstavních panelů města Přerov

Od kolaboranta k vraždícímu důstojníkovi

Karol Pazúr sehrál v masakru na Švédských šancích klíčovou roli. Pod jeho vedením bylo v noci z 18. na 19. června zavražděno 265 civilistů - 71 mužů, 120 žen a 74 dětí, včetně kojenců.

Narodil se 26. února 1917 ve slovenských Krompachách a vyučil se knihařem-zlatičem. Blížící se válka dala průchod jeho nestálosti a oportunismu: účastnil se dobrovolné práce v Německu (1939), byl členem Hlinkovy gardy (1941) a nakonec přeběhl k Rudé armádě (1943). Historické dokumenty odhalují, že krátce po masakru byl povýšen do hodnosti nadporučíka. V roce 1949 byl sice odsouzen na 20 let vězení, ale nejdřív se dočkal snížení trestu a v roce 1954 byl při plošné amnestii prezidenta Klementa Gottwalda propuštěn. Působil v Obranném zpravodajství, byl agentem StB…