V Anglii ve 12. století se u vlčí jámy znenadání objevily dvě děti se zelenou kůží. Chlapec a dívka mluvící neznámou řečí prý přišli ze země věčného soumraku. Jejich příběh zaznamenali dva kronikáři, kteří nám zanechali jednu z největších záhad historie. I proto, že se jejich texty lišily. Šlo o sirotky, víly, nebo něco docela jiného? Pátrejte s námi po pravdě, která dodnes uniká.
Otázky zůstávají
Vesničané si děti vzali pod ochranu. Chlapec však brzy zemřel, zatímco dívka si na nový svět postupně zvykla. Naučila se anglicky a po čase vyprávěla, že pocházejí ze "Země svatého Martina", místa věčného soumraku, kde neexistuje slunce, jen stín. Do světa lidí se prý dostali skrze jeskyni - a už nenašli cestu zpět. Zní to jako pohádka? Možná. Ale co když jde jen o mytický háv skutečné události? Mohlo jít o děti z migrující komunity trpící podvýživou a nemocí, která zbarvila jejich kůži? Nebo se v příběhu skrývá hlubší symbolika - nebo dokonce něco, co přesahuje naše chápání?