Nutrie obsadily řeky, rybníky a městská nábřeží po celé České republice. Odborníci je označují za jeden z nejinvazivnějších živočišných druhů na světě. Problém s jejich přemnožením se řeší už několik let. "Za místní přemnožení nutrií mohou i lidé, kteří berou nutrie jako atrakci a přikrmují je výrobky z obilovin a další nutričně hodnotnou potravou. To urychluje pohlavní dospívání zvířat a zvyšuje počty mláďat v jednotlivých vrzích. Nutrie říční se rozmnožuje i několikrát do roka, kdy vrhne průměrně pět až šest mláďat. Navíc v našich podmínkách nemají žádného přirozeného predátora, který by jejich populaci udržoval v rovnováze," uvedl Vít Hofman, mluvčí pražského magistrátu.
Krvavé útoky na psy i lidi
Lidé nutrie podceňují a nebezpečí si neuvědomují. Pohled na rodiny s malými dětmi, které rádoby bezmocným chlupatým žebráčkům z bezprostřední blízkosti dopřávají pečivo, zeleninu, ale třeba i uzeniny, není ničím zvláštním.
"Jsou to kontaktní zvířata, která ve městech ztrácejí svou plachost. V posledních letech přibývá případů pokousání od nutrií psů i lidí," upozorňuje mluvčí Lesů hl. m. Prahy Petra Fišerová.
Že s napadením psa nemá nutrie problém, potvrzují pejskaři z celé republiky. Ve Zlíně stáhla nutrie pod hladinu fenku teriéra, špatnou zkušenost s nimi má také chovatelka psů z Terezína v Ústeckém kraji. "Moji dva psi skončili po nečekaném setkání s nutriemi každý se šesti stehy na krku. Nutrie útočí na krk a oči zvířat a svými velkými zuby umí způsobit opravdu hluboké rány," komentuje žena, která za následnou veterinární péči zaplatila tisíce korun.
Nebezpečnou situaci na sociální síti vylíčila také Radka Vítovská z Mladé Boleslavi. Vedla svoji fenku na vodítku, nutrie na ni zaútočila a fena skončila se dvěma velkými ranami. Vítovská ve svém příspěvku navíc zdůrazňuje, že fenka má 30 kilogramů a apeluje na možná rizika střetu nutrie s menším psem nebo dokonce dítětem.
Nutrie mohou navíc přenášet infekční nemoci na domácí zvířata i člověka. Žijí často společně s potkany, což jen zvyšuje riziko přenosu nemocí.
"Například by se mohlo jednat o leptospirózu, která se u nutrií často objevuje," upřesňuje Petr Vorlíček, tiskový mluvčí Státní veterinární správy. Leptospiróza je horečnaté bakteriální onemocnění, které má nejprve příznaky podobné chřipce, jako jsou bolesti hlavy a svalů, zimnice, zvracení. V další fázi se může přidat žloutenka, bolesti břicha a průjem, v těžkých případech může dojít k selhání orgánů.
Boj s nutriemi je tak trochu jako boj s větrnými mlýny. Dokud je budou lidé krmit ve velkém, jejich počet se nesníží. Jejich odchyt či alespoň vydání zákazu jejich krmení je v gesci obecních či městských úřadů. "Ti mohou v odůvodněných případech přijmout opatření, jako je zákaz krmení, umístění informačních cedulí nebo zajištění odborného odchytu," potvrzuje Petra Batók z Hygienické stanice hlavního města Prahy.
Podle mluvčí Lesů hlavního města Prahy Petry Fišerové se ročně v Praze odchytí cirka 200 kusů, loni to bylo 212 jedinců. Do odchytu se pustila také Plzeň a Zlín, další města po celé republice.
Nutrie říční
Nutrie pochází z Jižní Ameriky, v Česku patří mezi nepůvodní druhy. Protože u nás nemá přirozeného predátora, nekontrolovatelně se v naší přírodě množí. Samice má za rok v průměru až 15 mláďat, která jsou již ve věku 5-6 měsíců také plodná. Jejich počet tak narůstá geometrickou řadou.
Nutrie likvidují pobřežní vegetaci kolem vodních ploch a toků, svými až 15metrovými norami poškozují a destabilizují břehy potoků a vodních nádrží a vytlačují původní druhy vodních živočichů. Mohou přenášet také infekční nemoci na domácí zvířata i člověka (leptospirózu, salmonelózu, brucelózu, tularémii). Žijí často společně s potkany, což ještě může zvýšit riziko přenosu nemocí.
Zdroj: Lesy hl. m. Prahy
