Vědecké experimenty také objasnily, proč se na Marsu vyskytují bahenní sopky, i když tam bahno nemůže dlouhodobě existovat v kapalném stavu. Pochopení chování bahna v extrémních podmínkách může pomoci při hledání stop mikrobiálního života ve vesmíru.

V severních nížinách Marsu se nacházejí tisíce drobných kuželů, které podle vědců vznikly před miliony let vývěry bahna z podzemí. Připomínají pozemské bahenní sopky, avšak na rudé planetě se bahno chová odlišně než na Zemi.

Související

Na obloze se objevil vzácný úkaz. Magický jev vůbec poprvé zachytil britský fotograf

V hlavní roli sůl

Mars má atmosférický tlak zhruba 160krát nižší než Země, což znemožňuje dlouhodobou existenci kapalné vody na povrchu. Soli, jak vědci prokázali, hrají klíčovou roli při formování bahenních proudů na rudé planetě.

"Zatímco na povrchu Země přítomnost solí v bahně zásadně vzhled bahenní sopky nezmění, u Marsu tomu bude jinak," uvedl hlavní autor studie Ondřej Krýza z Geofyzikálního ústavu AV ČR. Vědci předpokládali, že se zvyšujícím se obsahem solí budou bahenní směsi schopné dotéci dále, protože směs vydrží déle kapalná. "Překvapilo nás, že se změnou chemického složení soli a jejího množství se výrazně změnila i samotná struktura bahenních proudů, přičemž jejich dosah se s vysokým obsahem některých solí může i zkrátit," dodal.

Provazy a jezírka i dopad na budoucí výzkum

Bahenní proudy na Marsu mohou mít různé podoby, od dlouhých provazců připomínajících lávové toky po rozsáhlá jezírka a členité laloky. Důležitým faktorem je krystalizace druhotných solí, která mění nejen strukturu bahna, ale i barvu povrchu. To by mohlo usnadnit identifikaci bahenních formací na Marsu pomocí satelitních pozorování.

"Soli totiž dokážou nejenom významně změnit teplotu, za které začne voda v bahně vřít a zamrzat, ale i samotné tokové vlastnosti bahna. Vzájemný vztah těchto faktorů je však v nízkém tlaku zcela odlišný než v pozemských podmínkách," řekla spoluautorka studie Věra Pěnkavová z Ústavu chemických procesů AV ČR.

Zjištění mohou mít důležitý dopad na budoucí výzkum nejen Marsu, ale i dalších těles Sluneční soustavy. Podobné procesy se mohly odehrát na trpasličí planetě Ceres či na ledových měsících Jupiteru a Saturnu, kde se předpokládá existence kryovulkanismu.

Studii publikoval vědecký časopis Communications: Earth & Environment.

Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, známá svou červenou barvou díky oxidaci železa na povrchu. Má dva malé měsíce, Phobos a Deimos, a tenkou atmosféru převážně z oxidu uhličitého. Povrch je rozmanitý, zahrnuje obří sopky, jako je Olympus Mons, a hluboké kaňony. Mars je cílem výzkumu, při kterém vozítka Curiosity a Perseverance hledají stopy po minulém životě a připravují cestu pro možnou lidskou expedici.