Vědci ve starověké vesnici, jejíž vznik se datuje do roku 2500 před naším letopočtem, objevili celkem pět kusů zkamenělých exkrementů. Čtyři z takzvaných koprolitů byly psí a jeden lidský. Všechny obsahovaly vajíčka nitkovitého červa jménem kapilárie, jehož stopy napovídají, že původci výkalů snědli nedovařené zvířecí vnitřnosti. Píše o tom zpravodajský web stanice CNN.
Archeologové se domnívají, že dobytek, z něhož pozřené vnitřnosti pocházely, mohl být nakažený parazitem, což by vysvětlovalo původ vajíček ve fosiliích. Ta podle závěrů výzkumu nápadně připomínají vajíčka hlístic, která se vyskytují právě v trávicím traktu skotu. Vědci také upozorňují, že jsou nalezené pozůstatky vůbec nejstaršími dochovanými koprolity na území Velké Británie.
"Zároveň jde o nejstarší zkamenělé exkrementy, u kterých jsme dokázali identifikovat původ člověka, který šel na záchod. Zdá se, že když naši předkové zabili zvíře, neseškrábali z jeho kostí jen maso, ale jedli i vnitřní orgány jako plíce nebo játra. Zároveň se zjevně o zbytky dělili se svými psími společníky," přiblížil Piers Mitchell, který se na studii publikované v odborném časopise Parasitology podílel.
There is lots we don't know about Stonehenge but an analysis of fossilised faeces suggests that the people who built it ate raw cattle and shared the leftovers with their dogs https://t.co/w3ZnYUvJBw
— New Scientist (@newscientist) May 22, 2022
Kosti, které archeologové v okolí Stonehenge dosud nalezli, byly přitom z 90 procent z prasat a jen 10 procent z nich mohlo být ze skotu. "Při zkoumání kravských kostí jsme zjistili, že měly původ u dobytka z jihu Velké Británie. Právě odtud přicházeli osadníci, kteří osídlení v oblasti Stonehenge budovali. Víme, že si skot obvykle brali s sebou a že v Durrington Walls trávili zejména zimy, kdy si častěji dopřávali hostiny plné masa," doplnil Mitchell.
