Takhle bude umírat Slunce, zjistili vědci. Efektní divadlo přijde dávno po konci života na Zemi

Magazín Magazín
24. 5. 2018 9:22
Hvězdy umírají dlouze a velmi efektně. Slunce však bylo až do nynějška považováno za trpaslíka, který nebude při svém zániku schopen vytvořit viditelnou mlhovinu.
Jak to bude vypadat, až umře Slunce?
Jak to bude vypadat, až umře Slunce? | Foto: Shutterstock.com

Slunce, středobod naší sluneční soustavy, je 330tisíckrát těžší než Země a je modré planetě ze všech hvězd nejblíže. Jenže v porovnání s ostatními hvězdami se jedná v podstatě o trpaslíka, jehož "kolegové" jsou mnohdy i stotisíckrát větší.

Vědci proto dlouho nevěděli, jak bude Slunce vypadat, až jednoho dne "umře". Podle stránek Sci-news to u 90 procent hvězd funguje tak, že vyvrhnou do vesmíru prstencovitou masu plynu a prachu.

Tato pestrobarevná světelná obálka tvoří až polovinu hmotnosti hvězdy a říká se jí planetární mlhovina. Značí konec aktivního života hvězdy a jde mimochodem o velmi efektní divadlo.

"Vyvrhnutá masa plynu a prachu odhalí hvězdné jádro, které v tomto momentu vyčerpá své palivo, vypne se a nakonec zemře," popisuje profesor Albert Zijlstra z univerzity v Manchesteru.

Astronomové v uplynulých 25 letech tápali, jestli čeká podobný osud i Slunce a zda není příliš malé. Až nyní profesor Zijlstra se svými kolegy vypočítali, že i Slunce bude tvořit při svém zániku planetární mlhovinu, i když slabou.

Staré modely totiž předpovídaly, že Slunce má příliš malou hmotnost a na vytváření viditelných prstenců plynu a prachu je moc staré.

Nový model však ukazuje, že se hvězda při svém zániku zahřívá třikrát rychleji, než předpovídaly staré výpočty. To umožňuje i menším hvězdám, jako je Slunce, aby ze sebe vydávaly jasnou mlhovinu.

"Pěkný výsledek. Kromě všech těchto nových výpočtů jsme zjistili, co Slunce udělá, až bude umírat," pochvaluje si profesor Albert Zijlstra.

Jeho zánik již žádný člověk neuvidí. Slunce by mělo svítit ještě nejméně pět miliard let, zatímco Země přestane být obyvatelná podstatně dříve, na vině bude příliš vysoká teplota, která neumožní existenci tekuté vody. Alespoň tak to před časem předpověděli vědci z University of East Anglia a dali Zemi ještě 1,75 miliardy let.

Podívejte se: NASA: Slunce ovlivňuje život na Zemi víc, než si myslíme

Své místo na oběžné dráze v březnu zaujaly americké satelity MMS. Jejich úkolem bude studovat všechny projevy magnetického pole v okolí Země a jeho vztahy s energiemi přicházejícími ze Slunce. | Video:
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Lyžařka Smutná skončila v dálkovém běhu v Itálii pátá

Lyžařka Kateřina Smutná doběhla pátá v závodu seriálu Ski Classics La Venosta na 34 kilometrů. Na vítěznou Norku Astrid Slindovou ztratila česká reprezentantka čtyři a půl minuty, za třetím místem zaostala o 19 sekund. Mužský závod v Itálii vyhrál Rus Jermil Vokujev, Jan Šrail obsadil 28. místo

Už v prvním stoupání nastoupila Slindová, která si na vrchařskou prémii na 11. kilometru přivezla náskok 20 sekund. V cíli měla k dobru více než tři minuty před Švédkou Brittou Norgrenovou. Boj o třetí místo ovládla další Norka Kari Gjeitnesová.

"Během závodu jsem se necítila úplně špatně, i když trať byla dost náročná. V posledních stovkách metrů mi ale totálně odešly nohy. Cítila jsem to už včera na tréninku, když jsem jela něco rychlejšího. Myslím, že v tom sehrála roli ta vysoká nadmořská výška," uvedla v tiskové zprávě eD system Bauer Teamu Smutná, která na začátku prosince doběhla v prologu v Livignu druhá.

Seriál Ski Classics bude pokračovat po Novém roce, 11. ledna se v Rakousku pojede Kaiser Maximilian Lauf.

Zdroj: ČTK
Další zprávy