Skupina vědců z univerzity ve státě Utah přišla s odvážným tvrzením. Osamělost je podle nich horší než obezita a měla by být považována za zdravotní hrozbu. Jejich výsledky tak podpořily již dřívější teze, že samota je životu nebezpečná.
Američtí univerzitní výzkumníci prošli celkem 218 studií týkajících se dopadů sociální izolace a osamělosti na zdraví čtyř milionů účastníků. A přišli na to, že osamělí lidé vykazují až o polovinu vyšší riziko předčasného úmrtí oproti těm, kteří udržují kontakt se společností.
Obezita je oproti tomu poněkud milosrdnější, pravděpodobnost úmrtí totiž zvyšuje o "pouhých" třicet procent u lidí nad 70 let.
Kontakt se společností je základní lidskou potřebou
Profesorka Julianne Holt-Lunstadová z Brigham Young University v Utahu pro britský deník The Telegraph uvedla, že lidé by se měli připravovat na důchod nejen finančně, ale také společensky. Pro mnoho z nich je totiž práce jejich největším zdrojem mezilidských vztahů. "Být v kontaktu s ostatními je považováno za základní lidskou potřebu, zásadní pro přežití a duševní pohodu," sdělila.
V článku zmínila také příklady, kdy kojenci, svěření soudem do výchovy jednomu z rodičů, zemřeli v důsledku nedostatku lidského kontaktu. "A sociální izolace byla také používána jako forma trestu. Přesto čím dál více obyvatelstva zažívá izolaci pravidelně," dodala.
V Británii probíhá od roku 2011 kampaň na ukončení osamělosti, jejímž cílem je zamezit tomu, aby lidé žili izolovaně. Partneři kampaně tvrdí, že zhruba jeden z deseti seniorů vídá své blízké jen jednou za měsíc. Společnost jim naopak často dělá televize.
Ačkoliv osamělost bývá často připisována právě nejstarší generaci, nedávná studie charitativní organizace Mental Health Foundation ukázala, že lidé mezi 18 až 34 lety se častokrát cítí osamělejší než jedinci starší 55 let. Výzkumníci tak apelují na to, aby se děti ve školách učily sociálním dovednostem a lékaři zahrnuli otázku společenského kontaktu do běžné prohlídky.
Epidemie osamělosti
"Existují přesvědčivé důkazy o tom, že společenská izolace a osamělost výrazně zvyšují riziko předčasného úmrtí. Tato míra převyšuje mnoho dalších zdravotních indikátorů," sdělila Holt-Lundstadová. A dodala, že se stárnoucí populací se tyto problémy budou dále šířit. Mnoho národů podle ní čelí "epidemii osamělosti".
V rok staré studii Yorské univerzity se uvádí, že osamělí lidé mají o třicet procent vyšší pravděpodobnost, že utrpí mozkovou mrtvici nebo některou srdeční chorobu. Někteří vědci však tvrdí, že tyto smrtelné příčiny u osamělých lidí mohou být výsledkem toho, že nemoc u daného člověka z jeho okolí málokdo zaznamenal nebo jej dostatečně nevarovali.
Výzkumníci z přední Harvardovy univerzity zase přišli na to, že lidé, kteří nemají přátele, jsou náchylnější k srdečním záchvatům či mrtvicím kvůli zvýšené hladině bílkoviny, která sráží krev. Je totiž známo, že společenská izolace aktivuje stresový signál zvyšující hladinu glykoproteinu s názvem fibrinogen. A následkem vysoké hladiny fibrinogenu je vysoký krevní tlak a utváření tukových zásob v tepnách.
Ti, jejichž reálnou společenskou síť tvoří pouze pět lidí, mají údajně o dvacet procent vyšší hladinu fibrinogenu než ti, kteří jich mají 25. Mít málo přátel má proto podobný dopad na zdraví jako kouření.
