Je potřeba znát přechodníky?

Jak je to s přechodníky, tedy tvary slovesa, které vyjadřují současně probíhající nebo navazující děje? Pakliže veřejnost poukazuje na zkostnatělost osnov českého jazyka, které prý pomalu reagují na skutečný vývoj češtiny, nejčastěji zmiňuje právě přechodníky. Ač je již dávno téměř nikdo aktivně nepoužívá, přesto se ještě před pár lety učily. 

"Souhlasím s tím, že přechodníky jsou v současné češtině již mrtvým slovesným tvarem, zbyly jen ustrnulé tvary typu vida, chtě nechtě. Pokud nějaký učitel 'tupě' vyžadoval, aby se je děti učily používat aktivně, byl tupý především on," říká Jiří Kostečka, zároveň však dodává: "Pasivní poučení o nich je ovšem potřebné."

Jako hlavní důvod uvádí, že se vyskytují ve starší umělecké literatuře a dones i v právních a administrativních textech, takže by jim alespoň středoškolsky vzdělaný člověk měl rozumět.  "A navíc existují jako naprosto živé tvary v mnoha jazycích, mimo jiné v oné angličtině," podotýká.