Geniální matematik, jaký tu dlouho nebyl. Ve 24 letech se stal profesorem, nyní dostal "Nobelovku"

hrz hrz
7. 8. 2018 16:56
Peter Scholze je usměvavý dlouhovlasý 31letý muž, který na univerzitě v Bonnu zapadá mezi studenty. Jenže už sedm let je profesorem a vyučuje zde. A také se letos stal ředitelem prestižního matematického institutu. Před pár dny navíc získal Fieldsovu medaili, považovanou za matematickou obdobu Nobelovy ceny.
Geniální matematik Peter Scholze na Univerzitě v Bonnu.
Geniální matematik Peter Scholze na Univerzitě v Bonnu. | Foto: Volker Lannert / University of Bonn

Peter Scholze je dlouhovlasý usměvavý mladý muž, kterého potkáte na Hausdorff Center for Mathematics na univerzitě v Bonnu, jak se v triku a džínách baví mezi studenty na chodbě či na obědě.

Není to jejich spolužák, ale zdejší profesor. Titul, na nějž mnozí vědci nedosáhnou vůbec a někteří až ve finále své kariéry, získal už ve 24 letech.

Dnes je mu 31 a nedávno se stal ředitelem prestižního Institutu Maxe Plancka pro matematiku. A před pár dny získal Fieldsovu medaili, považovanou za matematickou "Nobelovku".

Udělili mu ji teprve jako druhému Němci v historii. Tím prvním byl v roce 1986 Gerd Faltings, shodou okolností Scholzeho vyučující na bonnské univerzitě. "Chodil jsem na jeho přednášky a nerozuměl vůbec ničemu. Zpětně ale musím říct, že mně to dalo hrozně moc," říká Peter v medailonku pro Mezinárodní kongres matematiků, který probíhá první týden v srpnu v Rio de Janeiru. Koná se podobně jako olympiáda jednou za čtyři roky a vždy zvolí držitele Fieldsovy medaile.

Geniální matematik, jaký tu dlouho nebyl. Ve 24 letech se stal profesorem, nyní dostal "Nobelovku" | Video: International Mathematical Union

Tentokrát prý bylo vše dávno jasné. Peter Scholze je podle mínění matematického světa natolik výjimečný, že by bylo s podivem, kdyby ocenění nezískal. Navzdory svému mládí bývá považován za největší současnou osobnost matematiky na světě a za génia, jaký se moc často nerodí.

Fieldsova medaile možná není tak slavná jako Nobelova cena, ale svůj věhlas si od roku 1936 dávno vydobyla, a to nejen ve světě matematiky. Stačí si vzpomenout na film Dobrý Will Hunting z roku 1997, v němž fiktivní držitel Fieldsovy medaile objeví v problémovém uklízeči geniálního matematika.

V paměti širší veřejnosti jistě zůstal i skutečný příběh z roku 2014. Tehdy prestižní ocenění získala Íránka Maryam Mirzakhaniová ze Stanfordovy univerzity. Íránská média se tehdy ráda pochlubila svou rodačkou, nicméně její fotky zfalšovala - dokreslila jí na hlavu šátek, který odmítá nosit.

Zásadním přínosem mladého německého génia je, zjednodušeně řečeno, propojení aritmetiky a geometrie, o němž dříve vědci neměli tušení. Podle odborníků, které cituje web Quantamagazine.org, Peter svými studiemi o teorii čísel a o prvočíslech zcela změnil pohled na to, čeho by lidé mohli v této oblasti dosáhnout, a našel most mezi těmito dvěma odlišnými obory.

Se svými studenty má přátelský vztah. "Chodím s nimi na obědy. Tady mohou bez obav položit třeba i hloupý dotaz, který se jim honí hlavou. Na hodinách jim často předestřu nějaký problém, k němuž jsem dospěl. Jejich podnětné úvahy často vedou k tomu, že se mi podaří s problémem pohnout," říká s úsměvem ve svém medailonku.

Peter Scholze se narodil v roce 1987 v Drážďanech. Dva roky před pádem Berlínské zdi, a tedy ještě v komunistické NDR. Od malička vyhrával matematické olympiády a matematiku začal na vysoké škole studovat v pouhých čtrnácti letech, spolu s gymnáziem. Bakaláře měl hotového za tři semestry, za další dva dokončil magisterské studium.

Jeho mozek myslí hodně napřed. "Často mám nějakou vágní vizi, ale to, na co přijdu, nedokážu říct slovy. Pak ale narazím v nějakém článku na matematickou definici, sepne to a najednou nacházím ta pravá slova," popisuje génius své myšlení.

O další problémy a podněty nemá strach. "Matematika je nesmírně obrovské pole a každý z nás z něj zná jen kousíček. Stále je a bude dost problémů k řešení. Jeden vyřešíte a deset dalších se objeví."

Video: Děti se učí jen počítat a počítat. Ale to není matematika, říká Botlík

Maturita testuje jen schopnost žáků rutinně provést postup, kterému ani nemusí rozumět, tvrdí Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data - odtajněno. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 26 minutami

Babiš navrhl zvýšit zdanění hazardu, vynést má až 300 milionů korun

Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl zvýšit zdanění většiny druhů hazardu, a to v rozmezí od dvou do sedmi procentních bodů. Pouze pro loterie a technické hry, tedy hlavně hrací automaty, chce ponechat nynější sazbu 35 procent, která je již nyní nejvyšší sazbou pro hazard. Do státního rozpočtu to má přinést až 300 milionů korun ročně. Svůj záměr vložil jako poslanecký pozměňovací návrh k vládnímu daňovému balíčku, který v úterý Sněmovna odeslala do závěrečného čtení. Babiš už k němu předtím vložil návrh na zrušení superhrubé mzdy a zdaňování hrubé mzdy sazbami 15 a 23 procent.

Premiér navrhuje zvýšit sazby daně z 23 na 25 procent u kurzových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu. U binga a živé hry pak chce zvýšit sazby zdanění z 23 na 30 procent. "Toto navrhované navýšení sazeb koresponduje s původním návrhem úpravy zdanění dotčených hazardních her obsaženém v loňském vládním návrhu daňového balíčku," uvedl premiér.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Škodě Auto za devět měsíců klesl provozní zisk o 60 procent

Automobilce Škoda Auto za prvních devět měsíců letošního roku klesl provozní zisk o 60 procent na 469 milionů eur (12,9 miliardy Kč). Negativní dopad na hospodaření měl zejména nižší objem prodeje způsobený epidemií nemoci covid-19, vývoj směnných kurzů a také mimořádné výdaje spojené s emisemi. Tyto dopady částečně kompenzovaly nižší fixní náklady a náklady na vývoj a optimalizace nákladů na produkty. Oznámil to dnes mateřský koncern Volkswagen.

Tržby mladoboleslavské automobilce klesly o 25,9 procenta na 12 miliard eur (329 miliard Kč). Odbyt se snížil o 25,9 procenta na 596.000 vozů. Mezi nejoblíbenější modely patřily Scala, Kamiq a Octavia Combi.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Dva teroristy, kteří spáchali útok v Bamaku, odsoudil malijský soud k trestu smrti

Malijský soud odsoudil dva islamisty k smrti za účast v útocích mířených proti cizincům v metropoli Bamaku v roce 2015, informuje server BBC. Březnový útok na noční klub La Terrasse a listopadové přepadení hotelu Radisson Blu si vyžádaly dohromady nejméně 25 obětí. Jeden z obviněných před soudem řekl, že je na teroristické činy, k nimž se přihlásilo islamistické uskupení Murábitún, hrdý.

V Mali, které čelí od roku 2012 islamistickému povstání, nejsou soudy s džihádisty časté, připomíná BBC. Malijské armádě se i přes podporu od mise OSN a francouzských vojsk nedaří působení islamistů v zemi zastavit.

Jeden z odsouzených, Mauritánec Fawaz Ould Ahmeida, uvedl, že na klub La Terrasse zaútočil, aby se pomstil za komiksy s prorokem Mohamedem, které otiskl francouzský týdeník Charlie Hebdo. Při tomto útoku zemřeli tři Malijci, Belgičan a Francouz. Kvůli účasti v útoku byl odsouzen k smrti také Sadou Chaka, druhý obviněný.

Ahmeidu zároveň soud shledal vinným za organizaci útoku na hotel Radisson Blu. Ozbrojenci drželi devět hodin 170 hotelových hostů a zaměstnanců jako rukojmí a nejméně 20 z nich usmrtili, než kontrolu nad budovou převzaly bezpečnostní síly. Mezi oběťmi bylo nejméně 13 cizinců pěti různých národností.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V Mexiku objevili masové hroby s 59 těly, nejspíš oběťmi drogových gangů

V tajných masových hrobech ve státě Guanajuato ve středním Mexiku byly nalezeny pozůstatky těl 59 lidí. Oblastí v posledních letech zmítá násilí drogových gangů, informovala s odvoláním na mexické úřady agentura Reuters.

Většina těl patřila velmi mladým lidem, či dokonce nezletilým, nejméně deset z nich byly ženy, řekla ve středu novinářům předsedkyně národní komise pro pohřešované osoby Karla Quintanaová. Jedná se o dosud největší odhalení tajných masových hrobů v Guanajuatu, dodala s tím, že pátrání iniciovali příbuzní zmizelých.

Pochmurný nález učinily úřady v okresu Salvatierra, kde se v poslední době zvýšil počet vražd v důsledku války znepřátelených drogových kartelů. V celém Guanajuatu s necelými šesti miliony obyvatel bylo mezi letošním lednem a srpnem evidováno 2250 vražd, což představuje nárůst o čtvrtinu v porovnání se stejným obdobím v předchozím roce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy