V USA jsou toho plné noviny: "Tuhle noc se vyplatí být vzhůru, protože to, co se bude dít s Měsícem, tu nebylo od března 1866!" A skutečně, obloha byla 31. ledna opravdu výjimečná. V Americe tuto událost nazývají "Super Blue Blood Moon" (modrý krvavý superúplněk), a jak název napovídá, spojují se při ní hned tři jevy.
Kromě Severní Ameriky mohli nevšední úplněk sledovat i další země. "Pokud žijete v Severní Americe, na Aljašce nebo Havaji, zatmění bude vidět před východem Slunce 31. ledna. Na Středním východě, v Asii, ve východním Rusku, v Austrálii a na Novém Zélandu bude 'Super Blue Blood Moon' vidět při východu Měsíce 31. ledna večer," uváděl Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA).
O jaký úkaz jde? Měsíc se zkrátka během jediné noci ocitl ve třech zajímavých konstelacích - nejblíž Zemi a celý v jejím stínu, tedy v úplném zatmění. Jde také o již druhý superúplněk během jediného měsíce.
Vezměme si to ale pěkně popořadě.
Když je "Luna" na své oběžné dráze nejblíže Zemi, hovoříme o tzv. "superměsíci". Když je v tu dobu v úplňku, hovoříme o "superúplňku". Měsíc pak vypadá, že je větší (zhruba o 10-15 procent) a jasnější (dokonce až o 30 procent). Oba tyto jevy nastávají v lednu již podruhé.
"Ano, úplňky ze 4. ledna a z 31. ledna (ve 14:27) lze považovat za superúplňky, protože se překrývá doba úplňku a doba přízemí, tedy doba, kdy je Měsíc Zemi nejblíže," potvrzuje astrofotograf Martin Gembec. Liší se i jednotlivé superúplňky mezi sebou, podle toho, jak moc se tyto doby překrývají.
Když nastane druhý úplněk během jednoho kalendářního měsíce, říká se tomu modrý Měsíc (Blue Moon), nebo též modrý úplněk.
"Kalendářní měsíc má víc dní než období, během nějž se opakují jednotlivé fáze Měsíce. Proto jsme 4. ledna absolvovali první úplněk, jednalo se dokonce o pravý superúplněk. 31. ledna nastává opět superúplněk, jen o malinko menší," vysvětluje zkušený astrofotograf.
Při částečném či úplném zatmění Měsíce mluvíme o tzv. "krvavém Měsíci" (Blood Moon). Nastane tehdy, když těleso prochází zemským stínem. Některé zdroje za "Blood Moon" označují pouze úplné zatmění Měsíce.
"Krvavá barva je dána tím, že Země nevrhá úplně temný stín. Má totiž atmosféru a tenoučká linka atmosféry lomí světlo ze Slunce. A protože nejméně se lámou červené paprsky a nejvíce modré, tak ty modré jakoby zmizí, rozptýlí se v zemské atmosféře. Červené vlnové délky ovšem do zemského stínu proniknou a způsobují čím dál krvavější zabarvení. Čím je Měsíc blíže středu zemského stínu, tím je tmavěji rudý, na okrajích pak světle červený," popisuje Gembec.
Lidé v Česku si však na tento nevšední zážitek budou muset počkat.
"Tento úkaz na obloze byl z našeho území tentokrát úplně neviditelný," říká Martin Gembec. "Byl viditelný jen v Americe, Asii, zkrátka na druhé straně Země." Zjednodušeně řečeno - Měsíc u nás vyšel až v době, kdy už byl mimo zemský stín. Nicméně již druhý superúplněk během ledna se Čechů týká také.
Aby však Češi netruchlili tolik, zve je astronom na podobný skvělý úkaz, jenž nastane v noci z 27. července na 28. července 2018. "Půjde o skutečně významnou událost, protože celou hodinu a tři čtvrtě uvidíme na obloze krvavý Měsíc celý ponořený v zemském stínu." Česká republika bude mít tentokrát (při dobré viditelnosti) ideální podmínky, protože v tu dobu se bude Měsíc nacházet vysoko nad obzorem. Čechům přeje i kalendář, půjde totiž o letní noc z pátku na sobotu, což přímo vybízí k prázdninovému astrovýletu mimo světelné znečištění měst.
A co vlastně astrofotograf říká nadšení lidí a novinářů z podobných jevů? "Obecně jsme rádi, když lidé aspoň jednou začas vzhlédnou k obloze a uvědomí si, že je vůbec něco vidět. Protože tím, jak používáme nevhodné druhy světel, tak už pomalu na obloze nic jiného než Měsíc nespatříme. Takže když se sejde velký a krvavý úplněk, oprávněně to vyvolá takovéto ‚haló‘," uzavírá Gembec.
Video: Krvavý Měsíc je podle Bible spjat s katastrofami
