Vánoční dárek z vesmíru. Astronom Mašek objevil kometu hned po Štědrém dni

Zatímco u nás dozníval Štědrý večer, 14 tisíc kilometrů daleko, nízko nad západním obzorem Argentiny, se na obloze objevil nenápadný mlhavý flíček. Nikdo si ho tehdy nevšiml. Až ráno, když se Martin Mašek pustil doma v Liberci do vyhodnocování snímků z robotického dalekohledu FRAM umístěného na Observatoři Pierra Augera, drobný úkaz na jednom z nich objevil.

„Byl dost slabý, nevěděl jsem, zda je to reálný objekt, nebo nějaký artefakt či odlesk od jasné hvězdy na objektivu. Ale řekl jsem si, že to zkusím nasnímat další noc, abych si ověřil svůj nález,“ vypráví Mašek, který pracuje ve Fyzikálním ústavu AV ČR jako operátor robotických dalekohledů. „A skutečně, v předpokládané pozici tam byl.“

Oficiální oznámení na Silvestra

Data pak e-mailem poslal do Minor Planet Center, organizace, která přijímá a zpracovává pozorování planetek a komet, určuje dráhy těchto těles ve Sluneční soustavě a oznamuje jejich objevy. „Po zveřejnění na webových stránkách organizace začala přicházet potvrzení od pozorovatelů v Austrálii, Chile a Jižní Africe.“  O týden později, přesně na Silvestra 31. prosince 2024, vyšel cirkulář, který oficiálně oznámil objev komety C/2024 Y1 (Mašek). „Komety se zpravidla pojmenovávají po svých objevitelích, určují to tak pravidla Mezinárodní astronomické unie,“ vysvětluje Mašek.

Objev je unikátní hned z několika důvodů. Jde o první kometu objevenou Čechem vzdáleným přístupem přes robotický dalekohled, tedy na dálku. Punc vzácnosti mu dávají také statistiky. Dnes se totiž většina nových komet nalézá velkými robotickými přehlídkami, jako jsou ATLAS, Pan-STARRS nebo Lemmon. Individuální objevy, jako je tento, tvoří jen asi 5-10 procent ze zhruba 50 až 80 ročně nalezených komet. Mašek navíc použil relativně malý dalekohled o průměru 11 centimetrů, zatímco většina komet byla objevena mnohem většími přístroji.

Splněný dětský sen

Kometa C/2024 Y1 (Mašek) se dala pozorovat jen krátce, a to do konce ledna 2025. Pak zeslábla a dostala se mimo dosah i větších přístrojů. Vrátí se přibližně za 500 let, tak dlouho totiž trvá její oběžná doba kolem Slunce.

„Splnil se mi velký sen. O astronomii se zajímám už od dětství, kdy jsem si zapůjčil knihu s názvem: Kometa století Hale-Bopp,“ vzpomíná. „Objev mé komety je výsledkem systematické práce, ale určitě je potřeba i dávka štěstí. Člověk nikdy dopředu neví, zda na příštím snímku bude něco zajímavého či nového,“ uzavírá Mašek.

Mohlo by se vám líbit