Humans of Prague | Foto: Tomáš Princ, Humans of Prague

Umíral na rakovinu, velmi dlouho a pomalu

"Před třemi a půl lety mi zemřel manžel, bylo mu čtyřicet devět let. Umíral na rakovinu, velmi dlouho a pomalu. Já byla neustále u něj, mezitím se nám narodil syn a já se musela starat o oba dva zároveň. A ještě sama o sebe. My jsme oba byli takoví mimo-systémoví lidé. Já starý pankáč z Petrohradu, on starý pankáč z Londýna. Měl úžasný humor, černý jako noc, byl to umělec a velice přímý člověk. Když už nechtěl poslouchat debatu s někým, kdo mu přišel otravný, tak jednoduše řekl: ‚I stop listening, už neposlouchám.‘ A basta. I proto si za život nadělal mnoho, řekněme, oponentů. Ale v těch posledních letech, kdy už věděl, že mu nezbývá moc času, se s různými lidmi snažil usmířit. Myslím si, že když prožíváte něco takového, tak se buď zcela uzavřete do sebe, a nebo se naopak otevřete všemu, co ve vás je. I těm špatným, nežádoucím stránkám vaší osobnosti. Nebo určitým věcem z minulosti. Já jsem například akceptovala jeho bývalé vztahy, bývalé partnerky a milenky. Říkala jsem si, že se musím upozadit, oprostit se od té spousty zbytečných věcí jako je ego, žárlivost, chtíč nebo přání mít peníze namísto času. Bylo to smutné období, ale zároveň jsme prožili spoustu legrace. Dokud se ještě mohl pohybovat, tak jsme využili každou šanci vyjet někam na výlet, do lesa či k moři, nebo si jen udělat piknik. Na úplném konci jsem se ho snažila jen doprovázet, zachovat si odstup od té role truchlící manželky, a nabídnout mu při tom odchodu určitý komfort, poslední službu. Snažila jsem se být s ním, držet ho za ruku, říkat mu něco hezkého. To, že jsem z toho byla smutná, to věděl, v tu chvíli už bylo důležité zachovat klidný výraz. Když si dnes vzpomenu na ten poslední den, tak to je, co se mi vybaví - klid. Byl cítit v celém bytě. V době, kdy naposledy vydechl, se většinou pravidelně probouzel náš jeden a půl letý syn. Bylo zvláštní, že toho dne se nevzbudil a spal, zcela klidně, další tři hodiny. Jako by ho někdo pohladil a řekl: ‚Spi ještě chvilku.‘"