Adélina země (Antarktida) - Vzpomínáte na francouzský film Putování tučňáků, ve kterém tisíce tučňáků císařských překonávají nejrůznější obtíže, aby zajistily budoucnost svému rodu? Brzy může jít už jen o historický dokument.
Podle studie zveřejněné v časopise americké akademie věd Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) je pravděpodobné, že se počet těchto nelétavých ptáků sníží do roku 2100 o 95 procent. To by znamenalo, že by na světě zůstalo pouhých 600 párů.
Může za to oteplování a rozpouštění mořského ledu. Led je jednak důležitý pro hojnost jejich potravy skládající se z ryb a korýšů, jednak pro samotné páření.
Nejodolnější pták
Jediný druh tučňáků, který se množí během tuhé antarktické zimy, podniká po ledu pochody dlouhé 50 až 120 kilometrů. Pak samice uprostřed kolonií čítajících i dvacet tisíc ptáků snese jediné vejce, o které se pak většinu času stará samec.
Tučňák císařský je vůbec největším tučňákem - dosahuje výšky až 120 centimetrů a váhy až 50 kilogramů - a také vůbec nejodolnějším ptákem na zemi; přečkává díky velmi hustému peří a podkožnímu tuku teploty až minus třicet stupňů.
Není však schopen v závislosti na změně prostředí měnit i navyklý způsob rozmnožování.
Pesimistické předpovědi
"Na rozdíl od jiných antarktických druhů ptáků, kteří změnili své zvyky, se tučňáci nepřizpůsobují tak snadno," citovala BBC vedoucí autorku studie Stéphanii Jenovrierovou.
Tým vědců z organizace Woods Hole Oceanographic Institute ve svých výpočtech pracoval s deseti různými modely pro rozpouštění mořského ledu, který vypracovali výzkumníci pro předchozí shrnující studii Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC).
Zkombinoval je s "populačně-dynamickým modelem" popisujícím rozmnožovací návyky jedné kolonie tučňáků císařských v posledních 43 letech. Pro deset modelů IPCC pak vědci provedli celkem 1000 simulací. A jejich výsledky nezní příliš optimisticky.
Pravděpodobnost, že se jejich počet zmenší do konce století na 600 párů, je nejméně jedna ku třem, spíše však přesahuje 80 procent.
