Trumfli Kolumba Polynésané? Podle kosti z kuřete ano

vk
31. 7. 2008 12:05
Vědci nalezli kosterní pozůstatky ze 14. století
Byla mezi prvními návštěvníky Ameriky kuřata z Polynésie?
Byla mezi prvními návštěvníky Ameriky kuřata z Polynésie? | Foto: Ludvík Hradilek

Auckland - Prvními návštěvníky amerického kontinentu nemuseli být mořeplavci z posádky Kryštofa Kolumba, ale příslušníci kmenů z Polynésie. A jejich kuřata.

Důkazem má být kuřecí kost nalezená v Chile, která pochází z let 1320 až 1410.

Objevená kost prošla důkladnou genetickou analýzou. Její stáří vědci určili pomocí radiouhlíkové metody.

Před prvním příchodem cizinců - ať už Evropanů, nebo Polynésanů - se kuřata v Americe vůbec nevyskytovala, píše se ve vědecké studii, z níž cituje National Geographic.

Tým expertky Alice Storeyové z novozélandské univerzity v Aucklandu v ní uvádí, že nalezená středověká kuřecí kost nese stopy genetické mutace, spojující ji s kuřaty žijícími ve stejné době na ostrovech v Pacifiku.

Jako z KFC?

S takovými závěry ale nesouhlasí Alan Cooper z centra pro výzkum DNA v Adelaide.

"Tuto teorii nezpochybňujeme, jen jsme pro ni nenašli vůbec žádné důkazy," řekl.

Polynésané mohli do Ameriky dorazit i sto let před Kolumbem.
Polynésané mohli do Ameriky dorazit i sto let před Kolumbem. | Foto: Blanka Svobodová

Mutace podle něj není unikátní ani pro chilská, ani pro polynéská kuřata. Poměrně často se vyskytuje i u současných kuřat v Chile, stejně jako u tisíců dalších kuřat po celém světě, tvrdí.

"Chilské kuře je kuře z KFC, což je jakékoliv kuře na světě," citoval Coopera National Geographic.

"Současná chilská kuřata mají standardní evropskou kuřecí DNA," tvrdí vědec. "Žádný důkaz o neobvyklém rodokmenu jsme nenašli," dodal.

Možnost, že kuřecí mutace DNA v nalezené kosti nemusí být unikátní, koneckonců připouští i Storeyová.

Její tým nicméně stále trvá na datování kosti radiouhlíkovou metodou. A hodlá v brzké době zveřejnit nové důkazy.

Více o Americe:

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vítězem festivalu Írán:ci se stal snímek Róná, Azímova matka

Vítězným snímkem festivalu Írán:ci se stal celovečerní film Róná, Azímova matka afghánského režiséra Džamšída Mahmúdího působícího v Íránu. Cenu diváků získal Zámek snů, jehož režisérem je Rezá Mirkarimi, jedna z nejuznávanějších postav soudobé íránské kinematografie. Výsledky pořadatelé oznámili v pražském kině Světozor. Festival představující íránskou celovečerní, dokumentární i krátkou tvorbu se v úterý a ve středu přesouvá do Brna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy