Los Angeles - Americká kabelová stanice HBO se chce vrátit do dob, kdy ovládala trendy televizní zábavy. Pomoci jí v tom má režisér Martin Scorsese, tentokrát coby výkonný producent výpravné dobové gangsterky Boardwalk Empire. Dvanáctidílná série zasazená do 20. let minulého století v Atlantic City odtarrtovala tuto neděli v prime timu.
Sága sleduje Enocha Thompsona, jenž byl mezi válkami faktickým vládcem v Atlantic City. Obchodník, politik a gangster v jedné osobě, kterého ztvárnil Steve Buscemi, kontroloval mašinérii tamní Republikánské strany, podílel se na organizaci heren, prostituci i pašování alkoholu. Podle dobových materiálů „žil jako paša" a obýval celé patro hotelu Ritz-Carltonu, vstával ve tři odpoledne a vydával se za obchody v šedomodré limuzíně Rolls royce.
Noví Sopranovi
V cyklu (pro který už české weby razí překlad Impérium - Mafie v Atlantic City) se objeví i další známí herci, například Kelly MacDonaldová (Zalknutí, Tahle země není pro starý, Tristram Shandy, Trainspotting) nebo Michael Pitt (Funny Games USA, Opilí slávou, Vesnice, Vzorec pro vraždu) v roli Buscemiho chráněnce Jimmyho Darmodyho.
Hvězdami, na něž stanice sází, jsou však tentokrát tvůrci. Scorsese, který režíroval také pilotní díl, jenž přišel na 20 milionů dolarů, a pak Terence Winter - scenárista a producent mafiánského seriálu The Sopranos, který symbolizuje úspěšnou éru HBO.
Boardwalk Empire napsal Winter podle části stejnojmenného bestselleru někdejšího soudce Nelsona Johnsona, který v něm mapuje vývoj města a jeho „stínové historie" od 19. století až do současnosti.
Sopranovi sice skončili až po šesti řadách a 86 epizodách v červnu 2007. Dá se však počítat s tím, že by z předlohy vznikly i další řady o historii zločinu v Atlantic City; a nakonec by tu mohl být obrovský i projekt procházející přes několik dekád.
HBO o adaptaci knihy mluvilo už v roce 2006, kdy už přemýšlelo, čím Sopranovy nahradí. Práva na knihu tehdy zakoupil herec Mark Wahlberg a partner jeho produkční společnosti Stephen Levinson právě pro Wintera.
Ten plánoval, že by si pro seriál vybral éru 50. let a majitele hudebního klubu Skinny D'Amata. Pak se ale se Scorsesem shodli, že 20. léta nabízejí jak vizuálně atraktivní prostředí prvních vysavačů, letadel a poválečné módy, tak inspirativní témata z turbulentní doby, kdy se měnil svět a rodila se moderní Amerika.
Magnet televizního podzimu
Stejně jako ostatní velké placené stanice, tak i HBO v posledních několika letech čelí kreativní ofenzivě menších základních kanálů, z jejichž pořadů se čím dál častěji rekrutují držitelé prestižních cen Emmy. Nejviditelnějším reprezentantem tohoto trendu jsou Mad Men z prostředí reklamní agentury, kteří ukončili dlouholetou dominanci HBO v dramatické kategorii.
Recenzenti se shodují, že Boardwalk Empire je dobrý protitah. Ať už nakonec ohlasy na jejich novou mafiánskou ságu dopadnou jakkoli, má podle nich HBO už dopředu postaráno o jedno z největších lákadel a diskuzních témat podzimní televizní sezony v USA.
HBO se filmovými tvůrci nespojuje poprvé. Asi nejviditelnější je spolupráce se Stevenem Spielbergem a Tomem Hanksem na Bratrstvu neohrožených a letošním, tematicky navazujícím Pacifiku. Historické minisérie z americké historie (počínaje prvními americkými prezidenty) jsou stále bezkonkurenční výkladní skříní HBO. Ale angažmá Scorseseho podle všeho mířilo spíš k novému trendu zábavy, jímž je prolínání televize s filmem, než k další kapitole často jen oživlého dějepisu.
televizní stanice dnes mnohdy nabízejí větší příležitost než studia a vznikají tu pořady, jež mají lepší scénáře než hollywoodské filmy. A právě spojení Scorseseho coby ikony mafiánského žánru se scenáristou Winterem mělo nabídnout ideální kombinaci výpravnosti s propracovaným dějem a dobře vystavěnými charaktery, se kterými bodovali Sopranovi.
Jenže Sopranovi s větším rozpočtem se podle všeho opakovat nebudou. Existují i názory, které mluví o Boardwalk Empire jako novém televizním Kmotrovi, nicméně podle větší části ohlasů vše zůstalo vzhledem k potenciálu obou tvůrců spíš na půli cesty.
Příliš televizního standardu
Scorsese prý s obvyklou kompoziční bravurou odrežíroval pilotní díl a podle očekávání věnoval velkou pozornost výpravě; od lokací a stavby fiktivního Atlantic City za pět milionů dolarů přes kostýmy a výběr hudby až po jazyk a slovník postav.
Winter se všal podle recenzentů tentokrát zalekl právě velké produkce, zbytečně se držel limitů klasické tvorby kabelových stanic, a ve výsledku pak úžasná formální stránka převažuje nad krotkým scénářem.
Najdeme tu sice dobře vykreslené prostředí i úvahy nad tím, co obnáší být mocný muž, ale zároveň prý příliš ploché figury a hlavně zbytečně ohledů k platícím divákům. Seriál naznačuje, že „někde vždycky existuje ještě větší hajzl" - což platí zejména pro titulní postavu, kde scénář zachází až za rozporuplnost, s níž Scorsese většinou portrétuje velké figury.
Určitě nemáme čekat další gangsterský mýtus, natož jeho dekonstrukci, ale maximálně dobře odvedenou televizní práci. Seriál podle recenzí hledá v Enochu Thompsonovi příliš mnoho sympatií, polehčujících okolností i humoru; jedním z motivů je i to, jak pomáhá ženě sužované násilnickým manželem.
Možná však Scorsese s podobnými plány (a s přijetím televizních limitů) do projektu šel. V létě alespoň prohlásil, že ho na projektu zaujalo to, že přivádí na scénu "příběh lásky s gangsterem jakožto svého druhu tragickým hrdinou", a Buscemi dodal, že jeho mafián je pochopitelně dvojlomná postava, ale měl de facto dobré srdce.
Obrana Kazanova
Byl by to svým způsobem zlom ve Scorseseho přístupu k postavám gangsterů (Mafiáni, Casino, Gangy New Yorku, Skrytá identita), které se nikdy nesnažil líčit jako sympatické. Jeho filmy vyprávějí o fascinaci lidí zločinem, respektive mocí, která plyne z provádění ilegálních a amorálních činů - ale samy nejsou obětí této fascinace.
Postavy mafiánů jsou sice mnohovrstevnaté, ale jejich chování je líčeno s odstupem; Scorsese zločince většinou vykresluje jako lidi řízené primitivními pudy, kteří mohou mít přirozenou vysokou inteligenci, ale v zásadě to jsou burani a citově ploché osobnosti.
Scorsese, který dostal svého prvního Oscara až před třemi lety za Skrytou identitu, dokončuje dokument o Georgi Harrisonovi a plánuje dokument o prezidentu Theodoru Rooseweltovi i hraný film o Franku Sinatrovi. Hotový má dokument o režiséru Eliu Kazanovi - osobnosti, která ovlivnila jeho generaci svým realistickým stylem, ale zároveň vyvolává po letech kontroverzní názory pro své udavačství v době „honu na čarodějnice". Scorsese se údajně rozhodl Kazana svým dokumentem hájit.
Poslední dokončovací práce na dokumentu i Harrisonovi se už kryjí se začátkem natáčení hraného film Hugo Cabret, což je adaptace oceňované comicsové knihy odehrávající se na sklonu 19. století v Paříži, v době vzniku kinematografu. Film, kde Ben Kingsley hraje proslulého filmového průkopníka Georgese Meliese, by měl mít premiéru 9. prosince 2011.
