Praha - „Vůbec jsem si nepamatovala, co jsem tam řekla. Připomněly se mi tam i věci, které jsem od natáčení už dávno zapomněla. Nevím, jak jste mě k tomu vyprovokovali, že jsem řekla kdeco."
Tak na FAMUfestu Věra Chytilová komentovala premiérovou projekci „svého" dílu z chystaného cyklu České televize Zlatá šedesátá.
Ambiciózní seriál odstartuje za měsíc a stane se jedním z vůdčích pořadů veřejnoprávního schématu pro první polovinu roku 2009.
Primetimeový cyklus producenta Čestmíra Kopeckého a režiséra Martina Šulíka vychází z unikátních rozhovorů s osobnostmi československé kinematografie 60. let.
„Ze 100 let československého filmu jsou 60. léta obdobím nejvrcholnějším a zároveň nejdramatičtějším," vysvětlují tvůrci filmu, proč zvolili právě období.
Díl o Chytilové naznačil koncepci projektu. Vlastní dokumenty sestávají výhradně z výpovědí daných osobností, které v nich vzpomínají na tvůrčí začátky, obecně na filmovou tvorbu v 60. letech, na komplikace způsobené tlaky režimních pohlavárů i na natáčení svých vrcholných děl.
Chytilová tu vypráví, jak „z milostných důvodů" utekla ze studií architektury, jak se živila jako technická kreslířka i klapka, jak debutovala na plátně v epizodní roli v Císařově pekaři a jak poprvé zasáhla do režie, když z pozice klapky zastavila cizí natáčení. „Každý má říkat stop, když je něco špatně. A oni blbě hráli," hájila se prý tehdy.
Režisérka při projekci vzpomínala i na to, jak se ji kdysi snažila získat ke spolupráci StB. „Různí moji kolegové to nevydrželi a těm výhrůžkám podlehli," řekla.
„Hrozili mi vězením, pokud nebudu spolupracovat Ale já jsem si řekla, že kdyžtak to bude zajímavé zažít. Vzala jsem si sebou i kartáček na zuby a říkala jim: Tak si mě zavřete. A on se na mě naštval a řekl mi - tak jděte do prdele," dodává s rázností a upřímností sobě vlastní.
Výpovědi aktérů jsou doplněny dobovými fotografiemi i ukázkami z jejich filmů, kteří jsou tak konfrontováni se svými díly.
Tento klasický koncept přesto nepůsobí konzervativně, síla a charisma portrétovaných z něj činí neopakovatelný zážitek.
Po hodinovém dokumentu pak bude každou sobotu následovat projekce vybraného filmu vztahujícího se k dané osobnosti. Projekci na FAMUfestu doprovodilo promítání režisérčiných Sedmikrásek.
Celkem tým - který krom Kopeckého a Šulíka tvoří i střihač Jiří Brožek a dramaturg Jan Lukeš - natočil rozhovory s 85 osobnostmi, některé v nesestříhané podobě trvají i i sedm hodin.
Vzniklo tak přes 500 hodin unikátního materiálu. "Jsou tam často věci, které dosud jinde nebyly vyřčeny ani zaznamenány," potvrzuje Jan Lukeš.
Jednotlivé filmy budou zasvěceny nejen režisérům - mimo jiné Ivanu Passerovi, Juraji Herzovi, Věře Chytilové, Hyanku Bočanovi, Jiřímu Menzelovi, Miloši Formanovi či Janu Němcovi.
Dojde i na osobnosti, které nejsou řazeny do české nové vlny jako nestor československé kinematografie Otakar Vávra či surrealista Jan Švankmajer.
Své filmy budou mít i kameramani Stanislav Milota a Miroslav Ondříček, herec Jan Kačer, scenárista Zdeněk Mahler, dokumentaristé Drahomíra Vihanová a Karel Vachek či tváře slovenské kinematografie jako Juraj Jakubisko a Dušan Hanák.
Cyklus Zlatých šedesátých bude mít 26 dílů, materiál bude také poskládán do šestidílného seriálu. „V něm budou zahrnuti i ti, s kterými jsme už mluvit nemohli," slibuje producent Kopecký, jenž připravuje i celovečerní film a festival filmů ze 60. let.
„Náš Klíč k určování trpaslíků vzbudil zájem o Juráčkovy snímky, tak si od Zlatých šedesátých slibujeme, že lidi třeba znovu začnou na ty filmy chodit," věří producent.
