reklama
 
 

Sobotní večery na ČT v roce 2009 ovládnou filmy 60. let

10. 11. 2008 9:00
Zlatá šedesátá se vrací v ojedinělém cyklu dokumentů

Praha - Hned 3. ledna začne Česká televize vysílat monumentální dokumentární projekt Zlatá šedesátá. V šestadvaceti hodinových dílech se vrátí ke stejnému počtu osobností zlaté éry československého filmu.

Nebudou to ale jen představitelé československé nové vlny. „Uvedeme i portréty dalších tvůrců té doby, kteří do ní nepatří - třeba Otakara Vávry nebo Jana Švankmajera," říká producent projektu Čestmír Kopecký.

Mezi portrétovanými osobnostmi nebudou jen režiséři, ale i kameramani, herci či scenáristé. Portrétu se dočká i Karel Vachek, Miloš Forman či Jiří Krejčík. Cyklus bude mít na televizní obrazovce podobu komponovaných večerů. Po premiéře každého dílu bude následovat ještě film dané osobnosti.

„V dokumentu třeba Jiří Menzel řekne, proč nechtěl obsadit do filmu Brodského a Hrušínského a  při projekci následného filmu si pak diváci mohou zkoušet představovat, jak by film fungoval s těmito herci," objasňuje princip Kopecký.

Vlajková loď ČT

Výpovědi aktérů budou v dokumentech doplněny o často dosud nezveřejněné fotografie či o ukázky z jejich filmů, které bylo pro tým Čestmíra Kopeckého většinou značně složité získat.

Počet dílů spolu s tím nejlepším z československé filmové tvorby 60. let vystačí na půlroční vysílání. Cyklus bude navíc vysílán v sobotním primetime, což naznačuje velká očekávání České televize s ním spojená.

"cyklus Zlatá šedesátá budeme vysílat skutečně od 3.1.2009 na ČT 2," potvrzuje mluvčí ČT Ladislav Šticha. Česká televize si od tohoto projektu podle něj hodně slibuje.

"Šedesátá léta jsou fenomén, který momentálně oslovuje široké spektrum diváků. Starší generace bude ráda vzpomínat na mládí a nová generace je fascinována tímto obdobím, hudbou, filmy, módou. Věříme, že se trefíme do vkusu našich diváků," dodává Šticha, který označuje Zlatá šedesátá za jednu z vlajkových lodí ČT v příštím roce.

Televizní cyklus Zlatá šedesátá je ovšem podle producenta Čestmíra Kopeckého jen jednou z mnoha částí stejnojmenného kulturního projektu.

Film, seriál i festival

Ve výhledu je i celovečerní  film, který by měl být uveden do kin přibližně v květnu příštího roku.

Celý cyklus filmů by měl vyjít na DVD, kde budou formou bonusů například kompletní verze výpovědí. „Třeba Passerova výpověď je tak úžasná, že ty dvě hodiny je skoro škoda neuvést v kuse," říká Kopecký.

Pracuje se i na šestidílném seriálu, který pojme dějiny československého filmu 60. let jako dějepis, rozdělené do kapitol týkajících se třeba znárodnění filmu, výuky na FAMU či právě nejslavnějšího dědictví oné éry - česloslovenské nové vlny. Série bude zahrnovat období 1958 - 1972.

Součástí projektu je i Kopeckého sen zrealizovat festival filmů 60. let. „Všechny ty filmy bychom tam odehráli a pozvali bychom i jejich autory - tedy ty, kteří ještě žijí," říká Kopecký.

V rámci chystané přehlídky by rád uvedl  i méně známé filmy, jako je snímek Jaroslava Papouška Nejkrásnější věk či Bočanova adaptace Kundery Nikdo se nebude smát.

Na všech součástech cyklu spolupracuje stejný tým. Krom producenta Kopeckého i režisér Martin Šulík, kameraman Martin Štrba, střihač Jiří Brožek a scenárista Jan Lukeš.

Chytilová vzpomíná na StB

Šulík se tématem zabýval už ve filmu Klíč k určování trpaslíků, který se vrátil originální formou k osobnosti Pavla Juráčka; je také autorem filmů Zahrada, Krajinka či Sluneční stát.

Podkladem celého projektu jsou rozhovory se 110 osobnostmi československého filmu 60. let. Ty se začaly natáčet v roce 2000, některé mají podle Kopeckého i 6 až 7 hodin.

Monumentální projekt se v současné době stále stříhá, na víkendovém pražském FAMUfestu byl za osobní účasti aktérky uveden jeden z dílů věnovaný osobnosti Věry Chytilové.

Ten nastínil i metodu unikátního seriálu - sestává z velmi otevřených výpovědí aktéra prokládaných záběry z jeho filmu či často dosud neznámými fotografiemi.

Chytilová tu velmi upřímně vzpomíná na vlastní začátky i své vrcholné filmy, stejně jako na nejrůznější detaily z natáčení, které jsou vzápětí dokumentovány ukázkami.

"Nevím, jak jste mě k tomu vyprovokovali, že jsem řekla kdeco," řekla sama po projekci. "Jsou tam i věci, které jsem za ten rok, co uplynul od natáčení, už sama zapomněla," dodává slavná režisérka.

Zavzpomínala i na to, jak ji lámala ke spolupráci StB. "Různí moji kolegové to nevydrželi, výhrůžkám podlehli. Říkala jsem si - v nejhorším to bude zajímavá zkušenost, sedět ve vězení. Šla jsem na tu třetí schůzku, vzala si sebou kartáček na zuby a řekla jim - tak mě třeba zavřete. A oni mi řekli: Tak jděte do prdele."

autor: Irena Hejdová | 10. 11. 2008 9:00

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama