reklama
 
 

Film Marie Terezie nevystihuje ducha doby, říká historik. Habsburkové tu mluví jako ženské u plotny

7. 1. 2018
Český historik Jaroslav Čechura se ve svých studiích a knihách specializuje na středověké a novověké sociální dějiny českých zemí. Působí také jako odborný poradce některých historických filmů. Učí na Katolické teologické fakultě UK. V rozhovoru o filmu Marie Terezie chválí výpravu a exteriéry. Vadí mu však, že snímek nevystihl ducha doby. "Některé promluvy tam jsou až nestravitelné. Neříkám, že by figury musely mluvit jazykem 18. století, ale tvůrci by měli mít na paměti, že se jednalo o jeden z předních vladařských rodů v Evropě, takže těžko mohli mluvit jako ženské od plotny," říká pro Aktuálně.cz.

Dočetla jsem  se, že  otec Marie Terezie, císař Karel VI. byl odjakživa nakloněn Františku Lotrinskému. Film přitom zobrazuje, jak do jejich vztahu zasahoval, jak se vztekal, když odmítla pruské vyslance a jejich nabídku sňatku. Jak to tedy bylo?

Chtěl bych předeslat, že je trochu problematické porovnávat historická fakta s uměleckým ztvárněním.  Ale máte pravdu, František Štěpán žil na habsburském dvoře velmi dlouho a Karel VI. mu byl nakloněn. Navíc ve filmu není zohledněn důležitý moment, že Karel VI. je poslední Habsburk ve funkci císaře římského a že jím končí 302 let kontinuální vlády. To musel mít v hlavě i v nohou a muselo to ovlivňovat jeho chování. Jeho jednání nebylo vykresleno zrovna hodnověrně, vezmeme-li v úvahu, že etiketa na tehdejším habsburském dvoře byla převzata od španělských Habsburků a byla nesmírně konzervativní. Podle mě hlavní problém filmu Marie Terezie spočívá v tom, že to byl pohled člověka 21. století na 18. století, nikoli vystižení tehdejší doby.

Příliš dobově nepůsobil chvílemi ani slovník, třeba replika Marie Terezie "Tati, ten sňatek ale platí, ne?"

To by určitě neřekla, protože tehdejší komunikace byla i v soukromí Habsburků velmi oficiální. Člověk 21. století to už dnes těžko chápe. Ale když se začtete třeba do díla T. G. Masaryka a jeho chápání, tak tam to je také a je to "pouhých" sto let. Tady jsme tři stovky let zpátky.

Proč ve filmu Marii Terezii častuje matka  poznámkami, že je zbytečná a neprovdatelná? Otec se zase rozčiluje, když zjistí, že ji učitelé vzdělávají a připravují na funkci vladařky. Vše přitom spělo k jejímu převzetí moci, hlavně díky pragmatické sankci iniciované Karlem VI. A nebo do poslední chvíle doufal v narození syna  a věřil, že na tento "plán B" nikdy nedojde?

Řekl bych, že si to nechtěl připustit. I Marie Terezie musela podepsat, že když by se náhodou ještě narodil jejímu otci syn, tak bude coby dcera z kola ven. Co se týče těch replik její matky, dovedu si představit leccos, ale že by zrovna u Habsburků hovořili takto familiárně, tak to byl naprostý přešlap.

Proč ve filmu matka říká svému synovi, Františku Štěpánu Lotrinskému, že bude princ z Nemanic, o kterého si každý utře boty, že bude jen manžel panovnice?  Císařem římským se ale stal on, zatímco Marie byla formálně jen manželka císaře…

Marie Terezie byla arcivévodkyně rakouská, později královna česká a královna uherská. Ale podle Zlaté buly Karla IV. z roku 1356, což byla jakási ústava Svaté říše římské, nemohla být coby žena císařovnou římskou. Mohla proto být jen manželkou císaře. To tam nebylo nijak zmíněno, stejně jako její významný protihráč, Karel Albrecht, jenž se obrátil proti Marii Terezii a stal se českým králem a po Karlu VI. i císařem římským. On tedy naštěstí brzy zatřepal bačkorami, ale kdyby nezatřepal, byl by František Štěpán pouze manžel dvojnásobné královny, takto se stal císařem římským.

Kdo tedy reálně vládl - Marie Terezie, nebo František Štěpán? Protože ve filmu si své manželce stěžuje, že si připadá jako páté kolo u vozu…

Císař římský byla v podstatě jen čestná funkce. Nicméně on dlouho vládl Toskánsku, byl to toskánský velkovévoda, což nebylo zrovna málo.

Co jste říkal věčně opilé Alžbětě Kristýně, matce Marie Terezie, jež se navíc chovala i dost prostopášně?

Není důvod si myslet, že tehdejší lidé nepili, nebo se nemohli chovat prostopášně. Třeba takový císař Rudolf II. měl často po ruce skleničku s vínem a nějakou lehkou dívčinu. Mimochodem zplodil i dvanáct nemanželských potomků. Ale zde to bylo až příliš prvoplánové, Zuzana Stivínová se objevovala na většině záběrů s číší vína a to je skutečně příliš.

Jak je podle vás vykreslen manželský vztah ústřední dvojice včetně vášnivých scén?

Tak tam se film shoduje s realitou, že František Štěpán Lotrinský byl skutečně náruživý a vášnivý. Jejich vztah byl bezesporu opravdový, ač měl František i ještě nějaké  vztahy bokem. Spíše mi vadila scéna, jak rodiče Marie Terezie obcují u těch jakoby sprostých obrázků. Ty tam jistě nějaké měli, ale představa, že slavnou habsburskou obrazovou sbírku, která je velkolepá a na kterou já chodím velmi rád i dvakrát ročně, snesou dolů a místo ní tam přinesou tyto obrázky, je podivná.

Je pravdivá scéna z konce druhého dílu, kdy Marie Terezie prosí s dítětem v náručí uherský sněm o pomoc?

Ano, to je zcela reálná scéna, i když možná až na to sbližování s uherskými hochy, to si nejsem zrovna jistý.

Jak byste zhodnotil výběr úseku ze života Marie Terezie, který filmaři zachytili? Dvoudílná série končí odjezdem Marie Terezie z Uher, její nejvýznačnější chvíle mají teprve přijít. Celá válka o rakouské dědictví je shrnuta do jedné vepsané věty, podobně jako její život po smrti manžela, její významné reformy nejsou ani zmíněny…

To by mně ani tak nevadilo. Bylo to celkem logicky useknuté tím, jak uherská šlechta řekne: "My do toho jdeme!" Což je také pravda. Vezměte si to pragmaticky - na stárnoucí Marii Terezii a její zavádění reforem by se asi nedívalo 2,5 milionu lidí. Toto bylo rozhodně divácky nejatraktivnější období.

Působíte také jako odborný filmový poradce. Co byste určitě autorům dvoudílné Marie Terezie rozmluvil a co naopak pochválil, kdybyste byl odborným poradcem tohoto snímku?

Tehdejší situace byly příliš nahlíženy pohledem člověka 21. století, snímek nevystihuje ducha tehdejší doby. Některé promluvy tam jsou až nestravitelné. Neříkám, že by figury musely mluvit jazykem 18. století, ale tvůrci by měli mít na paměti, že se jednalo o jeden z předních vladařských rodů v Evropě, takže těžko mohli mluvit jako ženské od plotny. Vytkl bych jim i načasování snímku - přece jen rok 2018 je ve znamení sta let republiky a začneme ho velkofilmem o Marii Terezii, která přitom měla v květnu 2017 tři sta let od narození. Snímek bych tedy načasoval o rok či o půl roku dříve.

Naopak vynikající byla podle mého názoru výprava, jež odpovídala tehdejší době, a zasazení děje do exteriérů. Líbily se mi celkem i výkony herců, i když jim toho scénář až tak moc k hraní nedával. Pouze tedy nevím, co z 18. století ulpělo na Vojtovi Kotkovi, ten byl příliš člověkem dnešní doby.

Video: Marie Terezie je politická love story, říká Vojta Kotek

Divák, který bude čekat historický film, ho nedostane, popisuje nový koprodukční snímek o slavné panovnici herec Vojtěch Kotek. | Video: Martin Veselovský |  23:16

autor: Zuzana Hronová | 7. 1. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama