Film Marie Terezie nevystihuje ducha doby, říká historik. Habsburkové tu mluví jako ženské u plotny

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
7. 1. 2018 7:00
Český historik Jaroslav Čechura se ve svých studiích a knihách specializuje na středověké a novověké sociální dějiny českých zemí. Působí také jako odborný poradce některých historických filmů. Učí na Katolické teologické fakultě UK. V rozhovoru o filmu Marie Terezie chválí výpravu a exteriéry. Vadí mu však, že snímek nevystihl ducha doby. "Některé promluvy tam jsou až nestravitelné. Neříkám, že by figury musely mluvit jazykem 18. století, ale tvůrci by měli mít na paměti, že se jednalo o jeden z předních vladařských rodů v Evropě, takže těžko mohli mluvit jako ženské od plotny," říká pro Aktuálně.cz.
František Štěpán Lotrinský (Vojtěch Kotek) a Marie Terezie (Marie-Luise Stockinger).
František Štěpán Lotrinský (Vojtěch Kotek) a Marie Terezie (Marie-Luise Stockinger). | Foto: Česká televize

Dočetla jsem  se, že  otec Marie Terezie, císař Karel VI. byl odjakživa nakloněn Františku Lotrinskému. Film přitom zobrazuje, jak do jejich vztahu zasahoval, jak se vztekal, když odmítla pruské vyslance a jejich nabídku sňatku. Jak to tedy bylo?

Chtěl bych předeslat, že je trochu problematické porovnávat historická fakta s uměleckým ztvárněním.  Ale máte pravdu, František Štěpán žil na habsburském dvoře velmi dlouho a Karel VI. mu byl nakloněn. Navíc ve filmu není zohledněn důležitý moment, že Karel VI. je poslední Habsburk ve funkci císaře římského a že jím končí 302 let kontinuální vlády. To musel mít v hlavě i v nohou a muselo to ovlivňovat jeho chování. Jeho jednání nebylo vykresleno zrovna hodnověrně, vezmeme-li v úvahu, že etiketa na tehdejším habsburském dvoře byla převzata od španělských Habsburků a byla nesmírně konzervativní. Podle mě hlavní problém filmu Marie Terezie spočívá v tom, že to byl pohled člověka 21. století na 18. století, nikoli vystižení tehdejší doby.

Příliš dobově nepůsobil chvílemi ani slovník, třeba replika Marie Terezie "Tati, ten sňatek ale platí, ne?"

To by určitě neřekla, protože tehdejší komunikace byla i v soukromí Habsburků velmi oficiální. Člověk 21. století to už dnes těžko chápe. Ale když se začtete třeba do díla T. G. Masaryka a jeho chápání, tak tam to je také a je to "pouhých" sto let. Tady jsme tři stovky let zpátky.

Proč ve filmu Marii Terezii častuje matka  poznámkami, že je zbytečná a neprovdatelná? Otec se zase rozčiluje, když zjistí, že ji učitelé vzdělávají a připravují na funkci vladařky. Vše přitom spělo k jejímu převzetí moci, hlavně díky pragmatické sankci iniciované Karlem VI. A nebo do poslední chvíle doufal v narození syna  a věřil, že na tento "plán B" nikdy nedojde?

Řekl bych, že si to nechtěl připustit. I Marie Terezie musela podepsat, že když by se náhodou ještě narodil jejímu otci syn, tak bude coby dcera z kola ven. Co se týče těch replik její matky, dovedu si představit leccos, ale že by zrovna u Habsburků hovořili takto familiárně, tak to byl naprostý přešlap.

Proč ve filmu matka říká svému synovi, Františku Štěpánu Lotrinskému, že bude princ z Nemanic, o kterého si každý utře boty, že bude jen manžel panovnice?  Císařem římským se ale stal on, zatímco Marie byla formálně jen manželka císaře…

Marie Terezie byla arcivévodkyně rakouská, později královna česká a královna uherská. Ale podle Zlaté buly Karla IV. z roku 1356, což byla jakási ústava Svaté říše římské, nemohla být coby žena císařovnou římskou. Mohla proto být jen manželkou císaře. To tam nebylo nijak zmíněno, stejně jako její významný protihráč, Karel Albrecht, jenž se obrátil proti Marii Terezii a stal se českým králem a po Karlu VI. i císařem římským. On tedy naštěstí brzy zatřepal bačkorami, ale kdyby nezatřepal, byl by František Štěpán pouze manžel dvojnásobné královny, takto se stal císařem římským.

Foto: Česká televize / Julie Vrabelová

Kdo tedy reálně vládl - Marie Terezie, nebo František Štěpán? Protože ve filmu si své manželce stěžuje, že si připadá jako páté kolo u vozu…

Císař římský byla v podstatě jen čestná funkce. Nicméně on dlouho vládl Toskánsku, byl to toskánský velkovévoda, což nebylo zrovna málo.

Co jste říkal věčně opilé Alžbětě Kristýně, matce Marie Terezie, jež se navíc chovala i dost prostopášně?

Není důvod si myslet, že tehdejší lidé nepili, nebo se nemohli chovat prostopášně. Třeba takový císař Rudolf II. měl často po ruce skleničku s vínem a nějakou lehkou dívčinu. Mimochodem zplodil i dvanáct nemanželských potomků. Ale zde to bylo až příliš prvoplánové, Zuzana Stivínová se objevovala na většině záběrů s číší vína a to je skutečně příliš.

Foto: Česká televize

Jak je podle vás vykreslen manželský vztah ústřední dvojice včetně vášnivých scén?

Tak tam se film shoduje s realitou, že František Štěpán Lotrinský byl skutečně náruživý a vášnivý. Jejich vztah byl bezesporu opravdový, ač měl František i ještě nějaké  vztahy bokem. Spíše mi vadila scéna, jak rodiče Marie Terezie obcují u těch jakoby sprostých obrázků. Ty tam jistě nějaké měli, ale představa, že slavnou habsburskou obrazovou sbírku, která je velkolepá a na kterou já chodím velmi rád i dvakrát ročně, snesou dolů a místo ní tam přinesou tyto obrázky, je podivná.

Je pravdivá scéna z konce druhého dílu, kdy Marie Terezie prosí s dítětem v náručí uherský sněm o pomoc?

Ano, to je zcela reálná scéna, i když možná až na to sbližování s uherskými hochy, to si nejsem zrovna jistý.

Foto: Česká televize

Jak byste zhodnotil výběr úseku ze života Marie Terezie, který filmaři zachytili? Dvoudílná série končí odjezdem Marie Terezie z Uher, její nejvýznačnější chvíle mají teprve přijít. Celá válka o rakouské dědictví je shrnuta do jedné vepsané věty, podobně jako její život po smrti manžela, její významné reformy nejsou ani zmíněny…

To by mně ani tak nevadilo. Bylo to celkem logicky useknuté tím, jak uherská šlechta řekne: "My do toho jdeme!" Což je také pravda. Vezměte si to pragmaticky - na stárnoucí Marii Terezii a její zavádění reforem by se asi nedívalo 2,5 milionu lidí. Toto bylo rozhodně divácky nejatraktivnější období.

Působíte také jako odborný filmový poradce. Co byste určitě autorům dvoudílné Marie Terezie rozmluvil a co naopak pochválil, kdybyste byl odborným poradcem tohoto snímku?

Tehdejší situace byly příliš nahlíženy pohledem člověka 21. století, snímek nevystihuje ducha tehdejší doby. Některé promluvy tam jsou až nestravitelné. Neříkám, že by figury musely mluvit jazykem 18. století, ale tvůrci by měli mít na paměti, že se jednalo o jeden z předních vladařských rodů v Evropě, takže těžko mohli mluvit jako ženské od plotny. Vytkl bych jim i načasování snímku - přece jen rok 2018 je ve znamení sta let republiky a začneme ho velkofilmem o Marii Terezii, která přitom měla v květnu 2017 tři sta let od narození. Snímek bych tedy načasoval o rok či o půl roku dříve.

Naopak vynikající byla podle mého názoru výprava, jež odpovídala tehdejší době, a zasazení děje do exteriérů. Líbily se mi celkem i výkony herců, i když jim toho scénář až tak moc k hraní nedával. Pouze tedy nevím, co z 18. století ulpělo na Vojtovi Kotkovi, ten byl příliš člověkem dnešní doby.

Video: Marie Terezie je politická love story, říká Vojta Kotek

Divák, který bude čekat historický film, ho nedostane, popisuje nový koprodukční snímek o slavné panovnici herec Vojtěch Kotek. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 10 minutami

GIBS nezjistila, že by informace z kauzy soudce Sováka vynášeli policisté. Prověřování odložila

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) odložila prověřování úniků informací v kauze soudce pražského vrchního soudu Zdeňka Sováka. Nezjistila, že se některý z policistů dopustil trestného činu. GIBS se záležitostí zabývala od poloviny prosince. Únik informací do médií kritizovala i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Vinila z něj žalobce, což ale odmítla pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

"Vyhodnocením všech získaných materiálů a informací nebylo zjištěno podezření ze spáchání trestného činu ze strany příslušníka bezpečnostního sboru. Celá věc tak byla uložena ad acta," řekla mluvčí inspekce Ivana Nguyenová.

Benešová v lednu uvedla, že by se GIBS měla kauzou zabývat. Zároveň žádala Bradáčovou o prověření úniků. V případu soudce Sováka obviněného z korupce a ovlivňování soudních řízení podle ní některá média měla přístup k interním informacím.

Benešová také uvedla, že vzhledem k rozsahu a detailnosti informací je pravděpodobnější, že informace unikly záměrně od orgánů činných v trestním řízení. Pražské vrchní státní zastupitelství, jehož státní zástupce Sovákovu kauzu dozoruje, se proti kritice ohradilo. Únik ze spisů ze strany policie pak odmítl i šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek. Mazánek i Bradáčová poukázali na to, že k únikům došlo až poté, co příslušné dokumenty obdržely strany trestního řízení - tedy mimo jiné stíhaní lidé a jejich obhájci.

Soudce Sovák čelí obvinění kvůli tomu, že podle vyšetřovatelů ovlivňoval odvolací řízení a nerozhodoval nezávisle, spravedlivě a nestranně. Počínal si tak údajně zejména kvůli slibům protiplnění od svého přítele, spoluobviněného podnikatele Milana Bíby. Soudce tvrdí, že úplatky nebral.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Skepse z pořádání olympijských her roste. Téměř 60 procent Japonců by je zrušilo

Téměř 60 procent Japonců si přeje zrušení letních olympijských a paralympijských her, ukázal průzkum, který zveřejnila japonská tisková agentura Kjódó. Čtvrtina dotázaných obyvatel pořadatelské země si myslí, že by se hry měly konat navzdory zhoršující se epidemické situaci, ale bez účasti diváků. Dalších 12,6 procenta respondentů se domnívá, že by alespoň omezený počet diváků měl mít přístup na sportoviště.

Výsledky průzkumu odrážejí narůstající skepsi z pořádání her, které již byly kvůli pandemii o rok odložené. V současnosti se ale Japonsko potýká se čtvrtou vlnou epidemie covidu-19 a bojuje s nakažlivějšími mutacemi koronaviru, připomíná Kjódó. Pořadatelé již dříve rozhodli, že se hry uskuteční bez účasti diváků ze zahraničí.

Olympijské hry mají začít 23. července. V Tokiu a dalších osmi prefekturách je až do 31. května vyhlášen stav nouze.

Zdroj: ČTK
Další zprávy