Praha - 200 českých filmů podpořila Česká televize od roku 1992, kdy padl barrandovský monopol na výrobu filmů. Ale jak je to s její podporou pro mladé tvůrce?
O tom její zástupci, programová ředitelka Kateřina Fričová a ředitel výroby Václav Myslík, diskutovali s návštěvníky studentského festivalu Fresh Film Fest v Karlových Varech.
V současné době má ČT rozpracovanou třicítku koprodukčních filmů. Do kin už vstoupil Venkovský učitel a Karamazovi, naposledy Jakubiskova Bathory či Brabcův Máj, k premiéře má blízko Marhoulův Tobruk. Následovat budou Děti noci, Anglické jahody a Kdopak by se vlka bál.
Nově chce ČT do kin ročně uvádět jeden až dva filmy vyrobené plně ve vlastní produkci. Letos by to měl být Renčův Hlídač č. 47, příští rok by tuto pozici mohla mít právě dotočená Sedláčkova komedie Muži v říji.
- Hlídač č. 47: Filip Renč letos podruhé zkusí štěstí
- Muži v říji: Topolánek už má následníka: Igora Bareše
"Koprodukční vklad je formou finančního příspěvku či věcného plnění," vysvětluje Myslík. "Panuje představa, že ČT věnuje jen interní kapacity a nechce dávat peníze, ale dvě třetiny prostředků námi vložených jsou právě v penězích."
Podle něj letos v externích nákladech ČT filmařům vyplatí 72 milionů korun, ve věcném plnění 43 milionů. Dalších 150 milionů korun ročně odvádí ČT od letošního roku dle takzvané diginovely do Státního fondu kinematografie.
Při rozhodování o tom, které filmy podpoří, prý ČT vychází z kvality scénáře, který hodnotí systémem interních i externích dramaturgů. "Ti vypracují posudky, a na jejich základě se rozhodujeme, zda přistoupíme k jednání, či nikoliv," říká Fričová.
"Snažíme se podporovat debuty, umělecké snímky i mezinárodní koprodukce, animované i dětské a rodinné filmy," vypočítává Myslík. K připravovaným debutům patří třeba Zoufalci Jitky Rudolfové.
Do budoucna ale studenti nemohou čekat, že televize bude v jejich případě shovívavější. "Nemáme vyčleněnou konkrétní částku na debuty, tomu se bráním," říká Fričová.
Doplňuje ji Myslík a vyzývá: "Jde nám o nabídku kvalitních scénářů, ne o naplňování nějakých kvót. Dělejte dobré absolventské filmy a my je budeme koprodukovat."
Na druhé straně má Česká televize problém s nalákáním mladých tvůrců. "Řada tvůrců vychází ze škol s přesvědčením, že už jsou hotoví profesionálové, mají málo pokory," říká Myslík.
Nováčka podle něj nelze nasadit na režii náročnějších televizních kusů, ČT jim dává prostor například formou krátkých televizních povídek.
"Představy našich studentů jsou někdy trochu ostřejší," přiznává bývalý děkan pražské FAMU Michal Bregant.
"Máme řadu ambiciozních studentů, kteří se cítí na větší úkoly, než které jim televize nabízí. Kdyby se ze strany televize našla větší ochota jít do rizika, byl by asi i ze strany studentů větší zájem o práci pro ČT," dodává.
Konkurenční Nova láká mladé například Nocí filmových nadějí, na tu chce ČT zareagovat už brzo.
"Nechceme studentské filmy uvádět jen párkrát do roka," vysvětluje Fričová, proč pravděpodobně od ledna ČT spustí pravidelný týdenní pořad věnovaný studentské tvorbě. Měl by mít délku asi 90 minut a vysílán bude ve všední den v pozdějším večerním čase.
"Člověk může slýchávat, že Česká televize dává malý prostor mladým, ale je to i na studentech, aby se snažili," tvrdí ředitelka, podle níž byly reakce řady škol velmi vlažné. "Oslovili jsme 25 škol a máme to poskládáno už na několik týdnů," oznamuje Fričová.
Studentské filmy mají podle Fričové také často problém s autorskými právy, zejména co se hudební složky týče. "Ten film je pak nevysílatelný," upozorňuje, na co by si studenti žádostiví televizního uvedení měli dát pozor.