Tajemství Divoké Šárky: nacisté tam budovali pevnost, vězně po práci popravili

Prostory měly sloužit jako záložní velitelství ruzyňského letiště pro případ, že by Praha musela čelit bombardování. Přestože se v nich Němci nějakou dobu skutečně pohybovali, nakonec je neuvedli plně do provozu. Nedošlo ani na plány postavit v blízkosti podzemních chodeb polní letiště pro vojenské účely, které nacisté původně zamýšleli.

Terezínští vězni za stavbu zaplatili životy

Jedná se o dvě přibližně 400 metrů dlouhé rovnoběžné štoly, které spojují další čtyři příčné chodby. Na jejich stavbě se podle dobových pramenů nedobrovolně podíleli vězni z Terezína, které ovšem Němci po dokončení prací zastřelili. Nejspíš kvůli utajení. 

Podle původních plánů měly do podzemí vést čtyři vchody, nakonec ale nebyly dokončeny všechny. Jedna z vzestupných chodeb, která byla dlouhá téměř půl kilometru, vedla směrem k ruzyňskému letišti a její vyústění mělo být v okolí dnešní Evropské ulice. Štola se ale propadla, takže je v současnosti z větší části nepřístupná. 

Po válce prostory převzala armáda a nějakou dobu je využívala, přesné podrobnosti nicméně nejsou zcela známé. Některé zdroje mluví o tom, že se zde za minulého režimu skladovaly sudy s toxickým odpadem, ovšem kdo jej nechal přivézt a z jakého důvodu, zůstává momentálně záhadou. 

Místo armády dnes v podzemí žijí netopýři

Aktuálně je šárecké podzemí mimo speciální termíny, kdy se konají komentované prohlídky, nepřístupné. Vypravit se tam zájemci mohou pod vedením průvodců ze spolku Nyctalus, který se zabývá ochranou netopýrů - právě ti totiž v prostorách našli nový domov. 

„Umožňujeme tam vstup, děláme tam den otevřených dveří. Jeden termín bývá před prázdninami a druhý po prázdninách. Případně, když je nějaká větší skupina, mohou to být třeba školy, tak jim podzemí otevřeme a uděláme jim tam přednášku,” prozradila Dagmar Zieglerová ze zmiňovaného spolku. 

Mimo tyto termíny vstup možný není, a to právě z důvodu,  že štoly jako své zimoviště využívají netopýři, které není vhodné rušit v době zimního spánku. V prostorách jich jsou obvykle pouze jednotky, zato však jde o některé vzácné druhy. Například netopýr velký je kriticky ohrožený druh, a tak je jeho ochrana skutečně na místě. „Doufáme, že se jich tam časem bude vyskytovat víc. Dřív se tam totiž dělaly různé akce se svíčkami, třeba mikulášská stezka odvahy pro děti. Při tom je ale většinou hluk, což netopýry může odradit,” popsala zkušená průvodkyně. 

Minulost žije hlavně ve vzpomínkách pamětníků

Z druhoválečného období se ovšem v podzemí nic nedochovalo. „Je tam vidět, že tam Němci měli studnu, protože je tam spodní voda. Potom ale podzemí měla k dispozici armáda a nějak to tam upravovala, takže tam po nich nic nezbylo,” sdělila Zieglerová. 

„Jednou tam s námi byl pamětník, který to tam jako kluk znal. Když tu byli Němci, vůbec se sem nesmělo, všechno bylo hlídané. S kamarády tam ale i tak pronikli a viděli, že v okolí byly části rozbitých letadel. Z toho se ale nic nedochovalo,” doplnila Dagmar Zieglerová. 

Mezi lidmi se o místní historii vypráví mnoho příběhů, včetně toho, že se v šáreckém podzemí scházeli satanisté. Průvodci, kteří tam návštěvníky vodí, ovšem podle svých slov o ničem takovém neví a pokládají to spíš za fámu. V jedné části štol se ale objevovali bezdomovci. Vstup do této oblasti je ale nyní zabetonovaný, především z bezpečnostních důvodů - podobné prostory totiž často lákají také dobrodruhy a děti, což může mít za následek nepěkný úraz. 

Zdroj: Kudyznudy.cz

Mohlo by vás zajímat: