


Jen pár metrů od tramvajové točny v pražské Divoké Šárce začíná jiný svět. Svět betonu a zapomenutých tragédií. Pod šáreckými skalami se táhnou stovky metrů chodeb, které tam vybudovali nacisté v roce 1943. Neměl to být jen úkryt, ale záložní mozek ruzyňského letiště. Pevnost, ze které chtěli Němci ovládat nebe nad Prahou. Dnes jsou tajuplné prostory domovem netopýrů.

Prostory měly sloužit jako záložní velitelství ruzyňského letiště pro případ, že by Praha musela čelit bombardování. Přestože se v nich Němci nějakou dobu skutečně pohybovali, nakonec je neuvedli plně do provozu. Nedošlo ani na plány postavit v blízkosti podzemních chodeb polní letiště pro vojenské účely, které nacisté původně zamýšleli.

Jedná se o dvě přibližně 400 metrů dlouhé rovnoběžné štoly, které spojují další čtyři příčné chodby. Na jejich stavbě se podle dobových pramenů nedobrovolně podíleli vězni z Terezína, které ovšem Němci po dokončení prací zastřelili. Nejspíš kvůli utajení.
Podle původních plánů měly do podzemí vést čtyři vchody, nakonec ale nebyly dokončeny všechny. Jedna z vzestupných chodeb, která byla dlouhá téměř půl kilometru, vedla směrem k ruzyňskému letišti a její vyústění mělo být v okolí dnešní Evropské ulice. Štola se ale propadla, takže je v současnosti z větší části nepřístupná.
Po válce prostory převzala armáda a nějakou dobu je využívala, přesné podrobnosti nicméně nejsou zcela známé. Některé zdroje mluví o tom, že se zde za minulého režimu skladovaly sudy s toxickým odpadem, ovšem kdo jej nechal přivézt a z jakého důvodu, zůstává momentálně záhadou.
Aktuálně je šárecké podzemí mimo speciální termíny, kdy se konají komentované prohlídky, nepřístupné. Vypravit se tam zájemci mohou pod vedením průvodců ze spolku Nyctalus, který se zabývá ochranou netopýrů - právě ti totiž v prostorách našli nový domov.
„Umožňujeme tam vstup, děláme tam den otevřených dveří. Jeden termín bývá před prázdninami a druhý po prázdninách. Případně, když je nějaká větší skupina, mohou to být třeba školy, tak jim podzemí otevřeme a uděláme jim tam přednášku,” prozradila Dagmar Zieglerová ze zmiňovaného spolku.
Mimo tyto termíny vstup možný není, a to právě z důvodu, že štoly jako své zimoviště využívají netopýři, které není vhodné rušit v době zimního spánku. V prostorách jich jsou obvykle pouze jednotky, zato však jde o některé vzácné druhy. Například netopýr velký je kriticky ohrožený druh, a tak je jeho ochrana skutečně na místě. „Doufáme, že se jich tam časem bude vyskytovat víc. Dřív se tam totiž dělaly různé akce se svíčkami, třeba mikulášská stezka odvahy pro děti. Při tom je ale většinou hluk, což netopýry může odradit,” popsala zkušená průvodkyně.

Z druhoválečného období se ovšem v podzemí nic nedochovalo. „Je tam vidět, že tam Němci měli studnu, protože je tam spodní voda. Potom ale podzemí měla k dispozici armáda a nějak to tam upravovala, takže tam po nich nic nezbylo,” sdělila Zieglerová.
„Jednou tam s námi byl pamětník, který to tam jako kluk znal. Když tu byli Němci, vůbec se sem nesmělo, všechno bylo hlídané. S kamarády tam ale i tak pronikli a viděli, že v okolí byly části rozbitých letadel. Z toho se ale nic nedochovalo,” doplnila Dagmar Zieglerová.
Mezi lidmi se o místní historii vypráví mnoho příběhů, včetně toho, že se v šáreckém podzemí scházeli satanisté. Průvodci, kteří tam návštěvníky vodí, ovšem podle svých slov o ničem takovém neví a pokládají to spíš za fámu. V jedné části štol se ale objevovali bezdomovci. Vstup do této oblasti je ale nyní zabetonovaný, především z bezpečnostních důvodů - podobné prostory totiž často lákají také dobrodruhy a děti, což může mít za následek nepěkný úraz.
Zdroj: Kudyznudy.cz






Skoro nikoho to už nezajímá, natož aby to změnilo preference voličů. Přesto jde o téma, ke kterému opozice nemůže mlčet – střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotace Agrofertu. Podle expertů z této pasti ale cesta existuje. Opozice musí najít způsob, jak lidem vysvětlit, že Babiš kvůli Agrofertu zanedbává obyčejné lidi, upozorňují politologové.



Jemenští povstalci Húsíové převzali kontrolu nad významným přístavem Muchá v Rudém moři. Píší to ve čtvrtek agentury AFP a Reuters s odkazem na své místní zdroje. Povstalci tak pokračují ve své ofenzivě směrem k strategickému průlivu Báb al-Mandab. Podporuje a financuje je Írán a v posledních letech se stali významnou vojenskou silou v regionu.



Když začátkem letošního září pohřbívali v Bělehradě válečného zločince Ratka Mladiče, odsouzeného za genocidu a další zločiny, uložili ho do hrobu vedle jeho dcery. Ana Mladičová zemřela uprostřed bosenské války ve 23 letech. Zastřelila se Mladičovou pistolí. Otce přitom podle výpovědí zbožňovala a on zbožňoval ji. Co mladou studentku medicíny k sebevraždě vedlo, zůstává dodnes bez jasné odpovědi.



Kyjev a další ukrajinská města v noci na pátek opět čelila náletu ruských dronů, včetně bezpilotních letounů s proudovým pohonem. V hlavním městě byl vyhlášen druhý stupeň leteckého poplachu a úřady vyzvaly obyvatele, aby se uchýlili do krytů.



Nejčastější informace o čečenském vůdci Ramzanu Kadyrovovi je ta, že umírá. A podle různých zdrojů to opravdu vypadá, že minimálně bojuje s vážnými zdravotními problémy, a čím dál míň se tak objevuje na veřejnosti. Občas se ale nějaké další informace o něm objeví: tento týden třeba kritizoval mladé Čečence, kteří nosí nadměrně dlouhé vousy a zkrácené kalhoty. Kritizoval také odívání žen.