Sudety

Sudety ožívají v aplikaci. Ukáže překrásný park jako v Lednici i osudy v pohraničí

Sudety ožívají v aplikaci. Ukáže překrásný park jako v Lednici i osudy v pohraničí

Člověk jen přes čočku telefonu pomyslně cestuje časem, do doby, kdy Krušnohoří patřilo mezi nejosídlenější hory v Evropě.

Rodina v Sudetech zachraňuje hostinec z 19. století. Vznikne tu bistro i ubytování

Rodina v Sudetech zachraňuje hostinec z 19. století. Vznikne tu bistro i ubytování

Prohlédnout si 23 fotografií

Věž, která připomíná vyhlídku, má ve skutečnosti funkci centrálního komína, do kterého se sbíhají vývody kamen z jednotlivých místností.

Rodina by ráda vrátila domu jeho původní funkci i proto, že stojí na strategickém místě. "Do budoucna se chystáme nabízet ubytování v několika apartmánech a později pak i možnost občerstvení v prostorách bývalé hospody s venkovním posezením," říká.

Nevím, neviděl, nepamatuji. Havelkův film vypráví o největším poválečném masakru

Nevím, neviděl, nepamatuji. Havelkův film vypráví o největším poválečném masakru

Hraný snímek Národního divadla se točí okolo masakru na Švédských šancích, kde Čechoslováci v roce 1945 povraždili 267 lidí včetně 122 žen a 74 dětí.

Unikátní snímky, které nebyly komunistům po chuti. Tak se kdysi žilo v Sudetech

Unikátní snímky, které nebyly komunistům po chuti. Tak se kdysi žilo v Sudetech

Prohlédnout si 20 fotografií

Jeho fotografie zachycují bez příkras a ideologického nánosu obyčejný život ve slezských Sudetech od padesátých let uplynulého století. Za bývalého režimu téměř nevystavoval, komunistům jeho snímky vadily. Dnes je Gustav Aulehla jednou z hvězd českého humanistického dokumentu a o jeho díle se začíná stále více hovořit. Přispívá k tomu i nová kniha Sudetská kronika. Ukázkové snímky z knihy si můžete prohlédnout v této fotogalerii. Tato fotografie byla pořízena v Krnově v roce 1981.

Krnov, 1963

Záchrany památek, které nemají obdoby. Lidé kvůli nim odešli z měst do pohraničí

Záchrany památek, které nemají obdoby. Lidé kvůli nim odešli z měst do pohraničí

Speciál Zachráněné Sudety nabízí celkem 13 příběhů lidí, kteří v pohraničí spravují a zachraňují chátrající památky.

Za komunistů se nechal tajně vysvětit, teď vrací život do vysídlené osady v pohraničí

Za komunistů se nechal tajně vysvětit, teď vrací život do vysídlené osady v pohraničí

Katolický kněz Josef Suchár se před více než třiceti lety rozhodl změnit atmosféru v pohraniční obci Neratov.

Dusilová: Sebedestruktivní cesta byla poučná. Hudba mi pomohla rozloučit se s otcem

Dusilová: Sebedestruktivní cesta byla poučná. Hudba mi pomohla rozloučit se s otcem

Rozhovor se zpěvačkou Lenkou Dusilovou o hledání rodinných kořenů, dětství mezi trampy, dospívání bez otce i devadesátkové jízdě s kapelou Lucie.

Zachraňují textilku zapomenuté rodiny. Schindler v ní za války schoval 1200 židů

Zachraňují textilku zapomenuté rodiny. Schindler v ní za války schoval 1200 židů

Prohlédnout si 33 fotografií

Přes silnici se rozléhá druhý areál.

Za vilou, která byla jakousi vstupní branou, přitom stávala velká továrna, menší domy a sklady.

Záchrana hradu, která nemá v Česku obdoby. To se dá dělat jedině srdcem, tvrdí spolek

Záchrana hradu, která nemá v Česku obdoby. To se dá dělat jedině srdcem, tvrdí spolek

Prohlédnout si 25 fotografií

K hradu Hartenberg u Josefova vede vlnitá silnička s výhledem na lesy Krušných hor. Na malebných, sytě zelených loukách leží v tomto období balíky slámy.

V levé části se tyčí mohutná věž.

Odešla z firmy a na vesnici si pronajala pumpu. Lidé se sem chodí i vyplakat, říká

Odešla z firmy a na vesnici si pronajala pumpu. Lidé se sem chodí i vyplakat, říká

Prohlédnout si 18 fotografií

K retro pumpě z 80. let se Simona Černá, která v minulosti pracovala v pohostinství, hotelu, obchodu i marketingu, dostala náhodou. "Jednoho večera jsem tu zastavila, protože jsem si potřebovala vyřídit hovor, a všimla jsem si cedule 'k pronájmu'. Byť jsem s technikou nebo pohonnými hmotami do té doby neměla zkušenost, to místo a fakt, že je jen kilometr od domova, mi začaly ležet v hlavě," říká čtyřicátnice.

Černá si původně myslela, že až skončí ve firmě, která prodávala nábytek, bude se věnovat výrobě biokosmetiky. Ostatně, jak sama říká, byl to její největší koníček. Osud byl ale jiný, než čekala. "Den nato, co jsem zastavila u pumpy, jsem na krajských trzích potkala kořenáře. Přišel za mnou s tím, že na mně pozoruje, jak jsem myšlenkami celý den jinde. Řekla jsem mu, co mi cvrnklo do nosu, a on že mi na to vyloží karty. 'Takovou přízeň osudu jsem dlouho neviděl,' řekl a já za dva dny volala majiteli stanice se žádostí o pronájem," směje se provozovatelka retro pumpy.

Snil o vlastním hradě, tak si koupil zříceninu v pohraničí. Do oprav dal 40 milionů

Snil o vlastním hradě, tak si koupil zříceninu v pohraničí. Do oprav dal 40 milionů

Prohlédnout si 28 fotografií

Hrad Hauenštejn leží v krušnohorských lesích v malé vesničce mezi Chomutovem a Karlovými Vary. Má pět paláců o 130 komnatách, kapličku, vodní mlýn a rozhlednu.

Na nádvoří je zrovna posezení pro návštěvníky, kteří do hradu chodí okukovat opravené komnaty s loveckými trofejemi.

Varhaník na Broumovsku zachraňuje poslední poustevnu. Jako by to byl můj úděl, říká

Varhaník na Broumovsku zachraňuje poslední poustevnu. Jako by to byl můj úděl, říká

Prohlédnout si 19 fotografií

A tak je Ladislav Šikut v areálu každý den a za malý příspěvek zve kolemjdoucí na prohlídku a vyprávění o osudech poustevníků i stavby, která dnes už v Česku nemá obdoby. Vědom si osudu původních pohraničních obyvatel i nevědomosti "nových" přistěhovalců, začal pátrat v kronikách a zjistil, že poustevnu se zvoničkou nechal v polovině 18. století postavit nejvzdělanější poustevník v Česku, doktor a filozof Jan Maxmilián Peither z Peithersbergu. Chtěl se kát za smrt své ženy. "Ta zemřela, když na svého muže čekala u oběda. Rozčílila se, že se zdržel ve společnosti, a vzteky se zadávila kusem jídla," říká kastelán.

V poloroubence u kostela žil doktor Peither společně s dalšími dvěma poustevníky, kteří stejně jako on patřili do bratrstva ivanitů. Žili velmi skromně, málo jedli, nesměli žebrat a smyslem jejich bytí bylo vykoupit hříchy ostatních tím, že se měli co nejčastěji modlit. U klekátka na stěně byl kříž, obraz lebky, svaté Trojice, Panny Marie a svatého Ivana.

Spolek z hor navrací duši zaniklé obci pod Klínovcem. Je to svobodný kus země, říká

Spolek z hor navrací duši zaniklé obci pod Klínovcem. Je to svobodný kus země, říká

Prohlédnout si 27 fotografií

Osada Králův mlýn se nachází v Krušnohoří, asi tři kilometry od Háje. Z obce vede do údolí pěší cesta, z které jsou úchvatné výhledy na kopcovitý terén, louky, hluboké lesy a pohoří sousedního Německa.

Cesta má tajuplnou atmosféru a při troše pozornosti si člověk může všimnout svědků doby, kdy úvozem, který se vine podél cesty, chodili lidé do práce a na nákupy do sousední obce.

Lidi k nám jezdí kvůli klidu, říká Jan Školník, který oživil klášter v Broumově

Lidi k nám jezdí kvůli klidu, říká Jan Školník, který oživil klášter v Broumově

Jan Školník vyrostl na pražském sídlišti, před 22 lety se ale rozhodl přestěhovat do Broumova na severovýchodě Čech, kde oživuje klášter i kraj.

Životní osudy přehlíženého území. Beranova kniha ukazuje Sudety takové, jaké jsou

Životní osudy přehlíženého území. Beranova kniha ukazuje Sudety takové, jaké jsou

Sudety možná nejsou „sexy téma současnosti“, o to naléhavěji však volají po zpracování, jaké jim v novele Kocovina dopřál Stanislav Beran.

Byl víc než Baťa. Lidé na Dittricha zapomněli, jeho mauzoleum chátrá, říká zachránce

Byl víc než Baťa. Lidé na Dittricha zapomněli, jeho mauzoleum chátrá, říká zachránce

Prohlédnout si 23 fotografií

Dittrichova hrobka stojí v Krásné Lípě u Českého Švýcarska za zdí tamního hřbitova. Místo zesnulých obklopuje park se vzrostlými stromy, vlnitým terénem a naučnou stezkou.

Život a odkaz továrníka Carla Dittricha připomíná u hrobky informační tabule. Krásnolipský rodák se koncem 19. století významně podílel na rozvoji obce. Po otci převzal textilku Hielle & Dittrich a z jejího výnosu nechal postavit nemocnici, sirotčinec a chudobinec, městský park, lázně či vodovod. Podnikatel hovořil sedmi jazyky a dotoval české i polské umělce.

Historické nádraží na Moldavské dráze oživují řadu let. Obec teď zvažuje, že ho prodá

Historické nádraží na Moldavské dráze oživují řadu let. Obec teď zvažuje, že ho prodá

Prohlédnout si 22 fotografií

Chátrající nádraží koupila obec v roce 2016 s tím, že budovu zachrání před její zkázou. Bývalý majitel, dříve Správa železniční dopravní cesty, do historické památky roky neinvestoval, a proto je dnes v neutěšeném stavu.

Z budovy postupně opadává fasáda a dřevo ožírá dřevomorka. Kvůli bezpečnosti a prevenci před rabováním je většina nádraží pro lidi nepřístupná.

Starosta zachraňuje zámek v pohraničí. Pořád mě kontrolují, jestli něco nekradu, říká

Starosta zachraňuje zámek v pohraničí. Pořád mě kontrolují, jestli něco nekradu, říká

Prohlédnout si 23 fotografií

Štědrá je obec, která má 550 obyvatel, rozpočet deset milionů korun na rok a bývalé šlechtické sídlo s barokní zahradou.

Zámek obec odkoupila v roce 2011. Je celý z kamene a z vnějšku působí v neutěšeném stavu. Zdání ale klame.

Točili tu Rammstein i Zelenka, obec kostel 20 let opravuje. Je to danajský dar, tvrdí

Točili tu Rammstein i Zelenka, obec kostel 20 let opravuje. Je to danajský dar, tvrdí

Prohlédnout si 19 fotografií

Výsluní leží mezi Chomutovem a hranicí s Německem. Krajina pohraniční oblasti je bohatá na lesy, louky i vodu. Okolo města protéká Výslunský a Prunéřovský potok.

Velkolepého prostoru si ke štěstí bývalé starostky všimly české i zahraniční produkce. Interiér si od Výsluní pronajala třeba skupina Rammstein, režisér Vladimír Michálek anebo Petr Zelenka. Letos v něm natáčela zahraniční produkce a Česká televize.

Studentka marně oživuje městské lázně v Jablonci. Secesní objekt chátrá přes 20 let

Studentka marně oživuje městské lázně v Jablonci. Secesní objekt chátrá přes 20 let

Prohlédnout si 28 fotografií

Městské lázně stojí mezi Tyršovými sady a panelovými domy poblíž centra města. Třípatrová budova je zavřená od roku 1995. Ačkoli se její vznik dá datovat do období před první republikou, fasáda už dlouho nenapovídá tomu, že byla v krásném secesním slohu. V 60. letech ji komunistický stavební odbor osekal od všech původních prvků.

V roce 2015 se o městské lázně začal zajímat spolek ArtproProstor v čele se studentkou pražské DAMU Annou Strnadovou: "Půl roku jsme to tady uklízeli a čistili. Teprve poté jsme začali postupně pořádat kulturní akce, od taneční inscenace po design market a specifická představení, která odrážela duch a historii místa."

Nejnovější zprávy do e-mailu

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.