Stříbrný běžec Feyisa Lilesa z Etiopie při dobíhání do cíle závěrečného maratonu v olympijském Riu de Janeiro zkřížil ruce nad hlavou jako výraz odporu proti násilí, kterého se vláda v Etiopii dopouští na členech nejpočetnější, avšak marginalizované etnické skupiny Oromů. Gesto se používá i při solidárních manifestacích ve světě, naposledy minulý týden v jihoafrickém Johannesburgu a v lednu v americkém New Yorku.
Lilesa je sám příslušníkem kmene Oromů. "Etiopská vláda zabíjí můj národ, takže stojím za všemi protesty, ať jsou kdekoliv, protože Oromové jsou můj kmen. Moji příbuzní jsou ve vězení, a pokud mluví o demokratických právech, jsou usmrceni," řekl po závodě.
Medailista se obává, že by mohl být po návratu do vlasti zabit. Skupina Etiopanů v USA najala tým právníků, který odjel do Ria pomoci Lilesovi v žádosti o azyl v USA. Maratonec má ale v Etiopii manželku a dvě děti.
Which country is First to give Asylum for this brave Athlet ? He is in great danger. https://t.co/Wep0IaBQHi
— Qeerroo.B (@QeerrooB) August 21, 2016
Feyisa Lelisa
Etiopská vláda tvrdí, že běžci v zemi žádné nebezpečí nehrozí a čeká jej uvítání jako hrdinu. Mluvčí vlády řekl, že Etiopie nemá důvod Lilesu zavřít a že respektuje jeho politický názor. Popřel také, že by byl některý z jeho příbuzných kvůli protestům Oromů ve vězení. Státní média ale neukazují záběry Lilesy z konce maratonu, upozornila BBC.
Krátce po protestu založil na internetu organizátor z Kalifornie ve prospěch maratonce crowdfundingovou kampaň, v rámci které lidé z celého světa společně sbírají příspěvky na podporu běžce a jeho rodiny. Podle kampaně projevil Lilesa "mimořádné hrdinství" a stal se "mezinárodním symbolem" protestů Oromů. V jeho prospěch se již nashromáždilo více než 40 000 dolarů, přičemž původně stanovené nižší cílové částky byly překročeny během několika hodin.
Olympijská charta zakazuje politické projevy během sportovních her. Mezinárodní olympijský výbor řekl, že nyní sbírá informace o Lilesově případu.
V posledních měsících v Etiopii opakovaně protestovali lidé, kterým se nelíbí přístup vlády k Oromy obývaným oblastem Oromija a Amhara, kde má být mimo jiné přerozdělena půda. Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch uvedla, že etiopské bezpečnostní síly zabily více než 400 protestujících Oromů. Addis Abeba toto číslo zpochybnila.