Supi, hyeny nebo žraloci. Tito nenápadní hrdinové přírody, kteří čistí planetu od zbytků mrtvých zvířat, teď alarmujícím tempem mizí. Jejich pokles dramaticky ovlivní nejen ekosystémy, ale i naše zdraví. Přibudou totiž nemoci, kvůli kterým může ročně zbytečně zemřít až sto tisíc lidí.
Stačí si vyčistit zuby jinou než balenou vodou nebo si do drinku přidat kostku ledu a dovolená v exotické zemi se rázem může změnit v peklo. Své o tom ví přes čtyři stovky cestovatelů, kteří se loni zúčastnili exkluzivního průzkumu pražské motolské nemocnice a agentury Ipsos. Skoro čtyřicet procent z nich přiznalo, že se na cestách potýkali se silným průjem. Co s tím radí lékař Petr Šonka.
V Česku je to politická premiéra: v jednom z předvolebních programů se objevila legalizace eutanazie. Vepsali si ji tam Starostové a nezávislí. Podle stínové ministryně zdravotnictví Michaely Šebelové by se zpočátku povolovala jen dospělým. "Teprve až bychom si to vyzkoušeli v praxi, začala bych uvažovat o mladších pacientech," řekla Aktuálně.cz. Spodní věkovou hranici by nastavila na 14 letech.
Ráno dělá den – tohle přísloví jste určitě slyšeli už mockrát. Ale věděli jste, že podle kardiologů má to, jak začnete první hodinu po probuzení, vliv na zdraví vašeho srdce? A ne, není to jen o tom, že byste neměli snídat slaninu s cigaretou. Ve hře je i jeden zlozvyk, kterého se mnozí drží jako klíště – mobilní telefon.
Mikroskopický roztoč svrabu si vrtá chodbičky přímo pod kůží, kde naklade i vajíčka. Štěnice zase v noci systematicky koušou a sají krev až patnáct minut. Oba paraziti se šíří i v luxusních hotelech a jejich počet dramaticky roste. Jen za prvních šest měsíců roku 2025 lékaři evidují přes pět tisíc případů svrabu, zatímco poptávka po hubení štěnic vzrostla v posledních letech o patnáct procent.
Jakmile vypadne elektrický proud, lidé se nedostanou ke svým lékům - a to i tehdy, když jim lékař vydá papírový recept s razítkem. Podle prezidenta České lékárnické komory Aleše Krebse to neumožňuje zákon. Vyzval proto stát, aby to napravil. Ve výjimečných případech by se měl výdej léků na papírový recept umožnit. Jde o bezpečnost pacientů, připomíná. Blackoutů navíc bude podle odborníků přibývat.
Nic nepokazí vysněnou dovolenou tak účinně jako zdravotní potíže. Dobře připravená lékárnička ale může leccos zachránit. Co by měla obsahovat? Kromě základních pomůcek, jako jsou obinadla a náplasti, by tam neměly chybět ani léky na zažívání či bolest. "Nezapomeňte ani na přípravky, které běžně užíváte," připomíná šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Tyto medikamenty radí mít u sebe vždy.
Epidemiologové řeší problém: Česko patří dlouhodobě mezi nejzamořenější země Evropy, pokud jde o klíšťovou encefalitidu. Území, na kterých dokážou "pijáci krve" přežívat, se kvůli oteplování klimatu každým rokem zvětšuje. Klíšťata už dokážou přežívat prakticky všude. Jenže lidí, kteří by se chtěli proti infekci očkovat, zůstává nízký.
Stačí, aby se do člověka zakouslo infikované klíště, a může být zle. Borrelióza i encefalitida totiž mívají i doživotní následky - napadnou centrální nervový systém a přerostou třeba v zánět mozku. Proto je dobré vědět, jak se proti klíšťatům bránit. Třeba jak je vytáhnout. Pár dobrých rad přináší v prvním videu nového seriálu „Doktore, poraďte!“ šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Stačí, aby se do člověka zakouslo infikované klíště, a může být zle. Borrelióza i encefalitida totiž mívají i doživotní následky - napadnou centrální nervový systém a přerostou třeba v zánět mozku. Proto je dobré vědět, jak se proti klíšťatům bránit. Třeba jak je vytáhnout. Pár dobrých rad přináší v prvním videu nového seriálu „Doktore, poraďte!“ šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Skutečnost, že díky cvičení se zvyšuje naše fyzická výdrž, rostou nám svaly a zlepšuje se i psychický stav, je všeobecně známá věc. Myšlenka, že by mohlo prospívat i bilionům mikrobů, které žijí v našich střevech, asi napadne málokoho. Přesto je to evidentně pravda a pro naše fyzické zdraví jde o zásadní zjištění.
Znáte to – slunce pálí, jdete se projít a chcete se svlažit balenou vodou, kterou držíte v ruce už několik hodin. Co když ale místo osvěžení dostáváte do těla dávku neviditelných bakterií? Nejde o poplašnou zprávu, ale o vědecky podložený fakt, který potvrzují nezávislé studie i Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
Česko se připravuje na brutální žár – už ve čtvrtek mají teploty vystoupat až k 37 stupňům. Pokud plánujete boj s vedrem vyřešit studenou sprchou, zadržte. Podle odborníků si tím můžete způsobit víc škody než užitku. A v některých případech i ohrozit zdraví. Profesor anatomie Adam Taylor z britské Lancaster University varuje, že ledové osvěžení ve sprše během hicu může být osudovou chybou.
Je důležité říct nahlas: svrab není ostuda, ale zdravotní problém, který se nevyřeší doma mastičkou "na vyrážku". Léčba vyžaduje přípravky na předpis, velmi důslednou hygienu a na samém počátku i zdravý rozum. Nepodceňujte hygienu, vyhýbejte se podezřelému ubytování, sdíleným ručníkům a ložnímu prádlu nejasného původu. A pokud se i přesto něco rozjede, nepanikařte – ale jednejte.
Kde leží nejbližší ambulance srdečního selhání, si nyní pacienti najdou na mapě, kterou vytvořila Česká kardiologická společnost. Mapa, která pokrývá síť ambulancí srdečního selhání, pomůže především těm, které propustili z nemocnice s diagnózou selhávajícího srdce. Ambulantního kardiologa by měli navštívit ideálně do dvou týdnů od návratu domů.
Zhoršené vidění nemusí být jen o brýlích. Vědci z britské Loughboroughské univerzity přišli se zajímavým zjištěním: problémy se zrakem mohou být jedním z prvních signálů budoucí demence. Dokonce už 12 let před její diagnózou.
Dieselgate, kouřící výfuky, zákazy vjezdu do některých měst. Automobily s naftovým motorem získaly pověst zabijáka životního prostředí. Moderní dieselové vozy se ale mohou podle uznávaného odborníka Michala Vojtíška zařadit mezi menší znečišťovatele ovzduší - aspoň co se týče látek rizikových pro lidské zdraví. Zůstává tak otázka emisí skleníkových plynů, těch je doprava jedním z hlavních zdrojů.
Nová americká studie ukazuje, že chirurgické zákroky na hubnutí, jako částečná gastrektomie (zmenšení žaludku - pozn. red.), jsou výrazně účinnější než populární léky typu Ozempic. Zatímco v rámci studie amerických odborníků operace žaludku vedly k průměrnému úbytku 25,7 procenta tělesné hmotnosti, léky jako semaglutid nebo tirzepatid přinesly pouze zhruba pětinový efekt.
Představte si, že se procházíte a najednou spatříte nehybné tělo na ulici. A o kousek dál se kouří z nabouraného auta. Lidé panikaří, volají, ale nikdo nezasahuje - co uděláte vy? Možná vám hlavou proletí scénky z lékařských seriálů - třeba jak hrdina instinktivně vrazí propisku do krku zraněnému, aby mohl dýchat. Realita první pomoci? Podstatně jednodušší. A také mnohem důležitější.
Šance na uzdravení z rakoviny nejsou všude v Česku stejné. Záleží i na tom, jestli mají lidé ve svém regionu komplexní onkologické centrum. To jediné totiž může poskytnout moderní léčbu. V některých krajích přitom takové středisko chybí. Šance lidí na vyléčení je pak skoro o polovinu nižší než například v Praze či v Plzni.
