Česko jako zemi dobrých nápadů a lidí, kteří mění svět k lepšímu, ukazuje nový spot Českých center. Se sloganem "We Do It the Czech Way", tedy v překladu Děláme to po našem, cílí především na zahraniční publikum, které Česká centra jako platforma veřejné a kulturní diplomacie oslovují prostřednictvím svých 26 misí po celém světě.
Jen těžko byste v prvních týdnech roku 1990 hledali v Československu známější Renault, možná i auto jako takové. Tmavě zelená R21 byla vozem, který 29. prosince odvezl nově zvoleného prezidenta Václava Havla na Pražský hrad. Symbolicky tím skončila éra vlády jedné strany a přerod Československa v demokratickou republiku.
Zatímco Václavu Havlovi i Václavu Klausovi v prvních letech po zvolení důvěřovaly tři čtvrtiny Čechů, po zavedení přímé volby se čísla jejich nástupců výrazně propadla. Petru Pavlovi nyní - dva roky od zvolení - důvěřuje polovina Čechů, ukazují dlouhodobá data. Důvod? Podle politologů dlouhodobě klesající důvěra v instituce a rozpolcená společnost po vyostřených předvolebních bojích.
Spisovatel a programový ředitel Knihovny Václava Havla Jáchym Topol v rozhovoru pro Aktuálně.cz vzpomněl na to, jak prožíval sametovou revoluci i na osobnost Václava Havla. "Mladým lidem na něm může být sympatické, že to není mačo, predátor a patriarcha, kterému se budují jezdecké pomníky," říká.
Během sametové revoluce stála Anna Freimanová po boku Olgy Havlové a vytvářela s ní na Rašínově nábřeží zázemí pro Václava Havla i revoluci jako takovou. Někdejší Havlova tajemnice měla ale také strach, že demonstrace budou potlačeny. "Přicházely různé zvěsti, že za Prahou čekají tanky, a telefonáty, z nichž některé byly nepřátelské," vzpomíná.
Asi třetina lidí nad 40 let věří: za socialismu bylo lépe. Deset procent je o tom "rozhodně přesvědčeno" a 28 procent "spíše souhlasí". Hle, Česko po 35 letech od sametu.
Letošní laureátkou Ceny Václava Havla je bojovnice za politickou svobodu a práva občanů Venezuely María Corina Machadová, oznámil v pondělí předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos. Cenu za ni ve Štrasburku převzala její dcera.
U Čechů je potřeba posilovat národní sebevědomí, aby si uvědomili, na co mohou být hrdí. V rozhovoru pro Aktuálně.cz na to apeluje šéfka Českých center Jitka Pánek Jurková. "Já bych fakt přála každému to, co dennodenně zažívám v práci, ten neustálý pocit hrdosti," popisuje. Dodává, že jsou oblasti, kde už Češi hrdým národem jsou. Nový průzkum ukazuje, že to není jen pivo.
Od smrti prvního českého prezidenta Václava Havla uplyne letos 13 let. Jeho životní příběh teď slouží žákům k tomu, aby pochopili, co jsou lidská práva. A to zábavným způsobem, během kterého si v Knihovně Václava Havla uvědomí, co všechno pod pojem lidských práv spadá.
Touhu cestovat a objevovat v nich umocnil nesvobodný život za železnou oponou, možná proto se pak vydali tak daleko. Umělci Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein už přes čtvrt století zkoumají duši posledních divokých kanibalů na planetě. Šlapetová Papuánce během návštěv fotila, a tak jsou zejména unikátní snímky tématem podcastu Za závěrkou.
Chci, aby byla pro všechny, řekl před dvanácti lety bývalý prezident Václav Havel spisovateli Jáchymu Topolovi, když ho pověřil, aby šel pracovat do jeho knihovny na Novém Městě. Ta letos od svého založení slaví už dvacet let. Topol v rozhovoru pro Aktuálně.cz mimo jiné vzpomíná na čas, který po boku Havla strávil od raného dětství.
Moravská galerie v Brně otevřela retrospektivu přední dokumentární fotografky Dagmar Hochové, jejíž pozůstalost spravuje. Výstava v Pražákově paláci začala minulý týden, potrvá do 29. září. Hochovou ukazuje nejen jako pozorovatelku dětských her, což byla její nejznámější poloha, ale také coby portrétistku významných osobností nebo dokumentaristku změny režimu v roce 1989.
Tento „historický dokument“ je tak poutavý a zábavný, že stojí za to vřadit ho mezi literární události sezony. Také vrhá nové světlo na Václava Havla coby tvůrce divadelních her. Vůbec poprvé pro veřejnost vyšel audiozáznam hry Pokoušení, jak ji autor v roce 1985 namluvil. Hraje ve svém kusu všechny role obojího pohlaví. A pulzuje k tomu původní hudba Plastiků.
Stáli proti sobě málem jako soupeři při udílení Nobelovy ceny míru. Nevraživost, když vyhrál dalajlama, ale nepřišla. Místo ní mezi duchovním vůdcem tibetského lidu a Václavem Havlem vzniklo přátelství, které ovlivnilo i zdejší politiku. První návštěvu dalajlamy v Česku a její dopady popisuje nedávno vydaná kniha.
Petr Jančárek natáčel Václava Havla poslední tři roky jeho života. Zachytil ho, jak pobíhá v županu po hotelové chodbě, když si chce dát přes nesouhlas manželky další pivo, ale i v nemocnici po mozkové příhodě. "Chtěli jsme ho ukázat v nečekané poloze. Natáčel jsem za obří důvěry a respektu," říká režisér filmu Tady Havel, slyšíte mě?, který jde v dubnu do kin.
Prezident Petr Pavel během prvního roku v úřadu navštívil šestnáct zemí. To je víc, než stihli na úvod svých mandátů jeho předchůdci. Pořad Datové jednohubky se podíval na to, jak často a kam létali čeští prezidenti.
Už jsme si zvykli, že na Hradě sedí někdo normální, kdo nás nežene do náruče Ruska. Že tam nepanuje Miloš Zeman. Ale ono to vůbec samozřejmé není. Mohl tam vládnout Andrej Babiš.
Je třeba si připomínat hodnoty, které bývalý prezident zdůrazňoval, jako je boj za svobodu, svědomí, zodpovědnost a láska k vlasti, řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Společně s dalšími zástupci horní komory u příležitosti 12. výročí Havlova úmrtí položil květiny a zapálil svíčku u hrobky Havlových na Vinohradském hřbitově v Praze.
Zelená bunda Václava Havla, kterou ještě jako tehdejší disident nosil v přelomových chvílích roku 1989, se v neděli v Praze vydražila za 2,76 milionu korun včetně aukční přirážky. Vyvolávací cena ikonické parky, v níž mimo jiné pronesl svůj projev 25. listopadu 1989 na Letenské pláni, jež se stala místem největší manifestace proti komunistické moci v Československu, dnes byla 200 tisíc korun.
V neděli 26. listopadu začne na pražském Žofíně ojedinělá aukce obrazů, jejichž autorem má být Václav Havel. Jeho švagrová bude dražit olejomalby, o nichž tvrdí, že je exprezident namaloval v 50. letech. Autorství ale zpochybňuje jeho manželka i bývalí spolupracovníci. Do sporu nyní zasáhl sochař Jaroslav Róna, který Aktuálně.cz popsal, že Havel skutečně maloval a jeden z obrazů mu daroval.
