Při zahájení 27. ročníku akce, jež potrvá do neděle 29. října, organizátoři předali i Cenu Respektu. Získala ji Lea Surovcová za půlhodinovou televizní reportáž Těžko v duši, věnovanou psychickému zdraví mladých.
Galavečer moderovali filmaři Johana Ožvold s Petrem Markem. Hlavní ceny budou rozdány v sobotu. Uchází se o ně i zahajovací snímek Petra Jančárka nazvaný Tady Havel, slyšíte mě?, který v sekci Česká radost soutěží se 16 dalšími tituly.
Výběr dle prezidenta festivalu Marka Hovorky ukazuje, jak svěží a pestré jsou dnešní české dokumenty. "Pokud se o nich v minulosti mluvilo jako o primárně aktivistických, tak dneska vidíme, že těch přístupů je opravdu mnoho," konstatuje Hovorka. "V minulosti jsme tuto sekci otevřeli českým produkcím i koprodukcím, takže je zajímavé porovnat filmy českých filmařů se slovenskými, jako je Viera Čákanyová nebo Ivan Ostrochovský, což jsou opravdu jména etablovaná v zahraničí," zmiňuje.
Jančárek považuje za čest, že pořadatelé pro zahájení sáhli právě po jeho portrétu Václava Havla, na němž pracoval roky. "Jsme docela pyšní, že si nás Jihlava vybrala jako zahajovací film, kdo by nebyl. Je to, marná sláva, nejvýznamnější dokumentární festival v našem středoevropském regionu," myslí si Jančárek.
K bývalému českému prezidentovi ho dovedla snaha pomoct kubánským disidentům. Oslovil Václava Havla jako někoho, kdo má osobní zkušenost s politickou perzekucí, a chtěl s ním natočit rozhovor.
Krátce nato mu Havel sám nabídl spolupráci, jež vyvrcholila možností zaznamenávat od roku 2009 jeho život. "Řekl: já bych si přál, abyste natočil zbytek mého života. Na to se samozřejmě říká jedině ano, pro dokumentaristu je sen být pozván takovouhle osobností," vypráví Jančárek.
Vedle pocty to ale znamenalo také přeorganizovat si život a práci, aby se mohl natáčení co nejvíce věnovat. Pořídil více než 200 hodin záznamu, výsledný dokument je až 68. střihačskou verzí.
"Nejzásadnější rozhodnutí bylo, že nepoužijeme žádný komentář, který by cokoli vysvětloval, ale že příběh našeho filmu vystavíme jenom z toho, co říká nebo někdy řekl pan prezident," dodává Jančárek.
Jihlavský festival promítne 357 děl v soutěžních a nesoutěžních sekcích, 115 ve světové premiéře. Té se tu dočkají kupříkladu 8 let a 1 rok války, zachycující pomoc ukrajinských uprchlíků své napadené zemi, nebo časosběrný dokument Dálky o rodině, která se přestěhovala z Nepálu do Polska.
Filmy loňského ročníku vidělo v jihlavských kinech 35 tisíc diváků. "Letos jsme se snažili přijít s rezervačním systémem, který podle nás hodně zjednoduší pohyb diváků na festivalu," dodává za pořadatele Marek Hovorka.
S akreditací si lze rezervovat místa v kinech denně až na čtyři filmy, vstupenky na jednotlivá představení je možné koupit v infopointu na Masarykově náměstí.
K vrcholům akce bude patřit, až organizátoři za přínos světové kinematografii ocení osmašedesátiletého maďarského režiséra a scénáristu Bélu Tarra. "Jeho filmy jsou známy divákům doslova na celém světě, často jsou také uváděny v přehledech nejvýznamnějších natočených filmů, pro mnohé je inspirací a mistrem. Například spisovatelka, teoretička a režisérka Susan Sontagová jej v devadesátých letech nazvala zachráncem současného filmu," zmiňuje Marek Hovorka.
Autor slavného sedmihodinového filmu Satanské tango podle stejnojmenného románu Lászla Krasznahorkaie v začátcích točil krátké dokumentární filmy, především o dělnících a lidech na okraji maďarské společnosti. "Jeho poslední hrané snímky spojuje nezaměnitelný minimalistický rukopis, minimalismus a apokalyptický nádech spojený s citem pro absurditu," dodává Hovorka. Festival uvede Tarrovu masterclass i film Werckmeisterovy harmonie z roku 2000.
