Šestnáct let lovil Jan Holkup po českých lesích ty nejbizarnější myslivecké posedy - od přízračných staveb na skalách po futuristické konstrukce z neočekávaných materiálů. Otec dvou dcer, vášnivý fotograf a konstruktér z Pardubic vytvořil unikátní sbírku fotografií zachycujících kreativní underground venkovského kutilství, kde myslivci bez architektonického vzdělání tvoří originální díla.
První samostatná monografie čtyřiaosmdesátiletého fotografa Jiřího Horáka, člena známé brněnské skupiny Epos, "Nymfy a rebelové" představuje klíčovou postavu české fotografie. Horák přímo mimořádným způsobem zachytil atmosféru normalizačního Československa prostřednictvím expresivních portrétů a dokumentárních cyklů. Ty překračují pouhou fotografickou dokumentaci.
V ženské šatně visí na zdi obrázek Jurije Gagarina. Po ulicích pochodují komunističtí milicionáři. Řádové sestry, které bývalý režim trpěl jen s velkou nelibostí, si hrají s dětmi. A z portrétu upřeně hledí stářím poznamenaná tvář grafika Josefa Váchala. Je čas bořit mýty: Dagmar Hochová zdaleka nebyla jen fotografkou dětí, jak se o ní často zjednodušeně říká. Ukazuje to nová knižní monografie.
Archiv matematika a amatérského fotografa Karla Bucháčka skrývá skutečné poklady. Snímky, které zachytil, vystihují dobu od poloviny šedesátých let do sametové revoluce. Fotografoval invazi sovětských vojsk v roce 1968, bourání pražského Žižkova, stavbu obrovských sídlišť i běžný život. Přesto se o něm příliš neví. Chce to změnit připravovaná fotografická kniha Přidušené město.
Nejhezčí fotografickou knihou roku se stala publikace nazvaná Circles, kterou vydala Bára Prášilová v nakladatelství PositiF. Ocenění knize udělila v polovině dubna Asociace profesionálních fotografů. Fotografka v rozhovoru vysvětluje, jak kniha vznikala, proč ráda vytváří své vlastní světy, a popisuje, že má raději realitu než Photoshop.
Skaut Felix Kolmer skončil v roce 1941 s dalšími mladými Židy v Terezíně, pak ho přesunuli do koncentračního tábora v Osvětimi. Všechny hrůzy a útrapy přežil, a dokonce se po válce setkal se svou ženou, kterou si v Terezíně vzal. Jeho životní osudy vypráví nová fotografická kniha se snímky Libora Fojtíka.
Na předsádce knihy Trampové děkuje autor Libor Fojtík nejen rodičům, kteří ho od dětství brali na čundry, ale také svým vysokým botám, „starým kanadám“, jež mu „ohlodaly paty do krve“. Tím mu prý pomohly přezout se do pohodlnějších bot a najít si i jiné záliby. Například fotografii.
