Ve věku 90 let zemřel americký astronaut Michael Collins, který byl součástí mise Apollo 11. Zatímco jeho kolegové Neil Armstrong a Buzz Aldrin vstoupili jako první lidé na povrch Měsíce, on zůstal jako pilot ve velitelském modulu na oběžné dráze Měsíce. V médiích tak Collins získal přízvisko "zapomenutý astronaut".
V úterý ráno byl na obloze k vidění druhý největší Měsíc v tomto roce, superúplněk nastal v 5:33. Fascinující podívanou, kdy je Měsíc v úplňku a zároveň je na své dráze kolem Země nejblíže, si užívali lidé po celém světě. Užijte si časosběrný záběr od Newportského mostu z východního pobřeží Spojených států amerických.
Publicista, novinář a spisovatel Karel Pacner byl mimořádně plodným autorem, napsal desítky ceněných knih, přičemž většina spadala do populárně-vědecké literatury a sci-fi. Byl posedlý věděním, hodně četl, zajímal se, byl i v pokročilém věku aktivní na sociálních sítích. Karel Pacner v noci z úterý na středu zemřel. Bylo mu pětaosmdesát let. Jeho skon potvrdil zdroj blízký rodině.
Japonský výstřední miliardář Jusaku Maezawa hledá osm spolucestujících, které s sebou vezme na let kolem Měsíce plánovaný na rok 2023. Informoval o tom server BBC. Zájemci se mají hlásit na stránkách dearmoon.earth. Celou cestu hradí on sám.
Čeští vědci z brněnské firmy SAB Aerospace vyvíjejí miniaturní laboratoře, které v roce 2023 vynesou na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) různé vzorky pro experimenty s recyklací vody či imunitou. Mezi biologickými vzorky, které poletí do vesmíru v českých přístrojích, budou i žabí vajíčka. Experimenty s nimi přispějí vědcům k pochopení toho, proč astronautům ve vesmíru nefunguje imunita.
Dva třináctiletí školáci z Roudnice nad Labem, Vojtěch Dvořák a Jan Vávra, uspěli se svou základnou v konkurenci 135 týmů z 24 zemí světa v mezinárodní soutěži Moon Camp Challenge. Do ní se přihlásili, protože se nudili během koronavirové pandemie. Letos v lednu se stali laureáty ankety Zlatý oříšek, věnované nejtalentovanějším dětem Česka.
Kapsle čínské vesmírné sondy Čchang-e 5 přepravující vzorky měsíční horniny se úspěšně vrátila zpátky na Zemi. Ve čtvrtek ráno místního času přistála v čínské autonomní oblasti Vnitřního Mongolska. Kapsle dopravila na Zemi vzorky z Měsíce poprvé od roku 1976. Vědci si od nich slibují, že poskytnou další informace o historii Měsíce a jiných tělesech sluneční soustavy.
Na Měsíci je zřejmě mnohem více vody, než se doposud myslelo. Vědci z NASA po tomto objevu doufají, že by mohla sloužit jako zdroj pro základnu, kterou se tam Spojené státy chystají vybudovat.
Na obloze nad Českem bude v pátek večer možné pozorovat polostínové zatmění Měsíce. Úkaz, při kterém povrch Měsíce vypadá jako částečně zahalený kouřem, bude tentokrát hůře viditelný, než tomu bylo letos v lednu. Svého maxima dosáhne krátce před 21:30. Znovu bude možné spatřit polostínové zatmění z Česka v roce 2022.
V noci ze čtvrtka na pátek bude na nebi k vidění poslední superúplněk roku 2020. Měsíc však od Země bude vzdálen zhruba o čtyři tisíce kilometrů více než při posledním úkazu z dubna, kdy se od naší planety nacházel ve vzdálenosti 356 909 kilometrů.
V noci na středu si pozorovatelé užili nejjasnější úplněk roku, tzv. superúplněk. Měsíc se k Zemi přiblížil nejvíce od února 2019. Ve 20:00 byl od Země vzdálen 356 909 kilometrů. Užijte si vzácný úkaz na obloze na záběrech ve 4K rozlišení ze Západního Sussexu, kde byla naprosto jasná obloha.
V noci z úterý na středu bude nejjasnější úplněk roku, tzv. superúplněk. Úkaz se na obloze objeví letos podruhé, další nastane v květnu. Astronomové jako superúplněk označují úplněk v době, kdy je Měsíc na své eliptické dráze k Zemi nejblíže.
Japonský miliardář Jusaku Maezawa hledá výjimečnou ženu, která by ho doprovodila na cestě kolem Měsíce. Maezawa je totiž jedním z mála šťastlivců, které slavný inovátor Elon Musk zařadil mezi účastníky letu naplánovaného na rok 2023.
Přestože mnoho vědeckých týmů vyvíjí technologie, které by umožnily astronautům dostat se hlouběji do vesmíru, stále není jasné, co by takový pobyt udělal s lidským zdravím. Německá vědkyně Jennifer Ngo-Anhová z Evropské kosmické agentury tyto týmy "doplňuje". Cílem jejího výzkumu je najít způsob, jak by lidé mohli strávit ve vesmíru i několik let.
Jupiter ztratil jedno ze svých prvenství. Stále je sice největší a nejtěžší planetou sluneční soustavy, už se ale nemůže chlubit nejvyšším počtem měsíců. Předběhl ho Saturn, u něhož vědci nově objevili dvacet dosud neznámých družic.
Před rokem přistála americká sonda na povrchu Marsu a dnes si díky ní můžeme poslechnout, jaké zvuky se ozývají z míst pod povrchem planety. Pomocí nich by mohli vědci odhalit, jak se vyvíjely i další planety sluneční soustavy. Poslechněte si níže audiozáznamy, které zveřejnil americký vesmírný úřad NASA.
Úplněk nastane jen 15 hodin po průchodu Měsíce nejvzdálenějším bodem jeho mírně protáhlé eliptické dráhy, půjde o nejmenší úplněk letošního roku.
Indické kosmické středisko ztratilo kontakt s modulem sondy Čandrájan-2, který měl přistát na Měsíci. Modul Vikrám byl v době výpadku komunikace jen dva kilometry nad měsíčním povrchem. Do přistání podle vědců zbývalo jen několik vteřin. Podle přímého přenosu z kosmického centra ISRO indičtí experti situaci analyzují. O příčině nehody ani stavu přistávacího modulu zatím nejsou žádné informace. "V životě přicházejí úspěchy i neúspěchy. Země je na vás hrdá. Všechna vaše tvrdá práce nás něčemu naučila," řekl pracovníkům vesmírného programu indický premiér Naréndra Módí. "To nejlepší v našem vesmírném programu teprve přijde. Indie je s vámi," nenechal na sobě znát zklamání.
Přistávací modul indické lunární sondy Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) se v pondělí oddělil od orbitálního aparátu. Podle agentury AP o tom informovala indická vesmírná agentura ISRO. Raketa se sondou odstartovala ze Země v červenci, v srpnu se pak sonda dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. O měkké přistání, které se na Měsíci zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně, se pokusí v noci na 7. září.
