Rusům, kteří podporují válečné snažení na Ukrajině, se poslední měsíce nedostávalo dobrých zpráv o slavných vítězstvích jejich armády. Pondělní masivní bombardování ukrajinských měst a strategické infrastruktury přivedlo televizní propagandisty do euforie.
„Poslední tři měsíce, co v Kyjevě jsem, sice panují opatření, jako zákaz vycházení po 23. hodině, znějí sirény, během kterých by se lidé měli schovat do krytu, ale jinak město žije normálně. Kdyby člověk, který žije ve válce nežil normálně, tak by se zbláznil,” říká Veronika Stárková.
Každý, kdo dnes podporuje Kreml, schvaluje genocidní režim. Nastal čas postavit takové chování mimo zákon.
"Pokud se Putin tímto způsobem snaží někoho zastrašit, tak to stoprocentně nefunguje. Reakce jsou přesně opačné. Jsme naštvaní a odhodlaní vyhrát válku za každou cenu," popisuje situaci v Kyjevě ukrajinský slavista a kulturolog Radomyr Mokryk, který je od začátku války v ukrajinském Kyjevě. "Lidé už reagují spíš na exploze než na sirény. Člověk nemůže žít devět měsíců ve stálém stresu," dodává.
Ruské rakety zasáhly samotné centrum ukrajinské metropole. Na záběrech z bezpečnostní kamery je vidět útok na kyjevský Skleněný most, který slouží chodcům a cyklistům. Zhruba sto padesát metrů dlouhá stavba se klene jen pár desítek metrů od řeky Dněpr a je z ní výhled na hlavní město.
Novinář BBC Hugo Bachega reportoval živě z Ukrajiny, když v centru Kyjeva docházelo k výbuchům. Jedna exploze se stala dokonce při živém vstupu. Reportér se po hlasité ráně přikrčil a odešel ze záběru, aby se kryl.
Armáda ani tajné služby ruskému prezidentovi - dnes už válečnému zločinci - nedovolí obětovat celou zemi, vtáhnout ji do naprosté zkázy.
"Když jsme se dozvěděli o mobilizaci, všeho jsme doma nechali a naskočili jsme do auta," vypráví Dmitrij Kurilijunok, který je už nyní v gruzínském Tbilisi. Spolu se svou ženou Irinou a dcerou minulý týden projeli jihem Ruska z Krasnodaru do města Miněralnyje Vody, odkud se v tuto dobu vydávají desítky tisíc Rusů k hranicím se sousední Gruzií. Nechtějí narukovat a bojovat na Ukrajině.
Po úspěšné ofenzivě proti Rusku na severovýchodě Ukrajiny by chtěl Kyjev po Spojených státech další moderní zbraňové systémy. Bílý dům ovšem zvažuje, jak daleko nyní může zajít, aby to pro ruského prezidenta Vladimira Putina nebyla záminka k nebezpečné eskalaci konfliktu.
Většina Slováků by si podle tamních průzkumů přála spíše vítězství Ruska než Ukrajiny. Otřesné. Snad by to u nás dopadlo opačně, pevně doufám.
Skupina inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) dorazila do ostřelované záporožské elektrárny na východě Ukrajiny. Odborníci tu budou několik dní zjišťovat, v jakém stavu je toto největší zařízení svého druhu v Evropě. Podívejte se, jak to na místě vypadá.
Ukrajinští meteorologové vytvořili simulaci hypotetického radioaktivní mraku, kdyby v Záporožské jaderné elektrárně došlo ve dnech 15. až 18. srpna k havárii. Jejich model ukazuje, že nejvyšší koncentrace radioaktivních látek by se nacházela v okruhu 100 kilometrů od elektrárny. Částice by se ale rozšířily i do dalších států včetně Česka, kde by zasáhly hlavně východní část republiky.
Udatnost je něco, co ztrácíme. Co jsme mnoho let nepotřebovali, ale potřebovat budeme. Zatím bychom se měli udatně bránit především před sebou samými.
Městská divadla pražská uvedou českou premiéru inscenace, kterou připravil Left Bank Theatre z ukrajinského Kyjeva. Půjde o první zdejší hostování ukrajinského divadla od začátku ruské invaze.
V poslední době jsme si zvykli vídat Ukrajinu na fotografiích plných destrukce a zmaru. Na těchto historických barevných snímcích z přelomu 19. a 20. století nic takového nenajdete. Zachycují nádherné chrámy, oblíbená letoviska na břehu Černého moře, ale také třeba harém nebo most, který byl ve své době technickým unikátem a dnes už neexistuje. Podívejte se ve fotogalerii.
Jsou to tři měsíce, co se 37leté Olze Žmurko od základu změnil život, stejně jako miliony dalších Ukrajinců uprchla před válkou ze své země. Socioložka a výzkumnice našla dočasný domov v Brně, kde díky pomoci místních dobrovolníků získala práci v oboru. Česko ani moravské město přitom vůbec neznala. Nyní se v bezpečí snaží znovu postavit na nohy a pomáhat své zemi alespoň na dálku.
Kyjev by se teď neměl vydávat cestou soudních procesů s ruskými vojáky, jen tím druhé straně nahrává, míní profesorka mezinárodního práva Mary Ellen O'Connellová. Rusko bude podle ní ukrajinské soudy vnímat jako pomstu a pravděpodobně se uchýlí ke svým vlastním procesům. "A to by mohlo být pro ukrajinské vojáky v ruských rukou nesmírně zničující," uvedla v rozhovoru pro agenturu Associated Press.
Ruská propaganda stojí na přesvědčení o vlastní velikosti, pracuje ale také s pocitem obklíčené pevnosti a strachem ze Západu. V Evropě nás nemají rádi, mají nás za barbary, to jsem slyšel mnohokrát, líčí historik a rusista Marek Příhoda. „V Rusku jsem měl dva nepříjemné dojmy. První byl u řady lidí pocit ublíženosti a naštvanosti na Západ. Druhý byl komplex méněcennosti,“ říká v rozhovoru.
Ruský voják Vadim Šišimarin zabil v prvním týdnu války výstřelem do hlavy civilistu v Sumské oblasti. Ukrajinský prokurátor mu ve čtvrtek u soudu v Kyjevě navrhl trest vězení na doživotí. Jedná se o první proces svého druhu od začátku ruské invaze na Ukrajinu. „Můj manžel nic neudělal. My jsme sem Rusy nezvali," uvedla pro Rádio Svobodná Evropa manželka zastřeleného muže Kateryna Šelipovová.
Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil mluvčího své vlády a dříve ODS Václava Smolku za to, že s ním v březnu jel do Kyjeva. Dal mu medaili Karla Kramáře, nejvyšší ocenění, které předseda vlády může udělit. Fiala ocenil také svého poradce pro zahraniční a bezpečnostní otázky Tomáše Pojara a dalších 11 lidí, zejména příslušníků zpravodajských služeb a policejní ochranné služby.
