Na jeho učení komunisté vybudovali totalitní režimy 20. století, přesto má stále obdivovatele. Divadlo Husa na provázku se v nové inscenaci nazvané Sága rodu Marxů vydává po stopách německého filozofa Karla Marxe. Líčí jej jako démonizovanou i zbožštěnou, opakovaně pohřbívanou a zase kříšenou osobnost. Sleduje také odraz a dopady Marxových teorií desítky let po jeho smrti.
Prostřednictvím úryvků ze soudních rozhodnutí, autentických nenávistných vzkazů i novinových článků připomíná brněnské divadlo Husa na provázku poprask kolem dvou inscenací režiséra Olivera Frljiče. Ty v roce 2018 uvedl festival Divadelní svět.
Brněnské divadlo Husa na provázku tento pátek uvedlo Bídníky na motivy slavného, pozdně romantického románu Victora Huga. Inscenaci režíroval Michal Hába, spolupracoval na ní s romským aktivistickým sdružením Ara Art. To založil a vede David Tišer.
Sto tisíc slov Chazarského slovníku, postmoderní prózy srbského spisovatele a literárního vědce Milorada Paviće, proměnil režisér Jan Mikulášek v „muzeum snů a lidské pošetilosti“. Brněnské Divadlo Husa na provázku v inscenovaných heslech fiktivní encyklopedie propojuje chazarskou historii se současností.
Jak vypadá život na cestě očima dítěte, ukazuje novinka brněnského Divadla Husa na provázku. Inscenace nazvaná Proč se dítě vaří v kaši vznikla podle stejnojmenného románu rumunské autorky Aglaji Veteranyi. Ta zachytila svou zkušenost holčičky a dospívající dívky na útěku před komunistickou diktaturou někdejšího rumunského prezidenta Nicolae Ceaușesca.
Korespondencí mezi filozofkou Annou Pammrovou a básníkem Otokarem Březinou se nechalo inspirovat brněnské divadlo Husa na provázku. V představení pro dva herce nazvaném Pammrová/Březina titulní role ztvárnili Ivana Hloužková a Dušan Hřebíček.
Skutečný příběh indiána, kterého osud zavál do Evropy a zase zpět do divočiny, inspiroval divadelníky z brněnské Husy na provázku. Pod vedením hostujícího režiséra Davida Jařaba připravili inscenaci nazvanou Čerwuiš: Dva světy jedné země. Popisují ji jako výpravu ke kořenům představ o vlastní vyspělosti.
O „normálním“ či „veselém“ rasismu vypráví nová inscenace Jiřího Havelky Gadžové jdou do nebe. Její název ironicky posouvá titul stejnojmenného sovětského muzikálu, který romantickou apoteózou svobodného cikánského života dobýval kina koncem sedmdesátých let. Herci brněnského Divadla Husa na provázku v produkci s podtitulem Comedy Ghetto spolupracují s romskými performery a muzikanty.
Za "neskutečnou diskusní show o skutečnosti" označuje brněnské Divadlo Husa na provázku svého nového Dona Quijota. Inspiroval jej hrdina Cervantesova románu, ale tragikomickým protagonistou je moderátor, jemuž se v televizním studiu před očima rozpadá realita. Stejně jako rytíř zápasí s iluzemi a hledá svoji vysněnou ženu.
