Recenze: Don Quijote v Brně objevuje, kde začaly potíže s rozlišením iluze a reality

Dušan Hřebíček jako moderátor.
Snímek z inscenace Dona Quijota v Huse na provázku.
Dušan Hřebíček jako moderátor.
Foto: Ivo Dvořák
Marie Reslová Marie Reslová
11. 11. 2019 16:15
Za "neskutečnou diskusní show o skutečnosti" označuje brněnské Divadlo Husa na provázku svého nového Dona Quijota. Inspiroval jej hrdina Cervantesova románu, ale tragikomickým protagonistou je moderátor, jemuž se v televizním studiu před očima rozpadá realita. Stejně jako rytíř zápasí s iluzemi a hledá svoji vysněnou ženu.

Inscenaci, která měla premiéru koncem minulého měsíce a toto úterý je na programu repríza, režíroval Jan Mikulášek, který s dramaturgem Martinem Sládečkem připravil i scénář.

Kulisa televizního studia je dokonalá. Prostor pro účinkující, který zabírají kamery, ohraničuje oblouk dřevěné, kubisticky lomené plochy. Celek i detaily obrazu jsou v přímém přenosu přenášeny na čtyři obrazovky spuštěné na hraně jeviště. Mimo záběry se připravuje kapela i pohoštění.

Dušan Hřebíček nás jako moderátor vítá "u sledování jubilejního stého vysílání diskusního pořadu, který se pravidelně věnuje kulturním, sociálním a politickým fenoménům dnešní Evropy v nečekaných souvislostech". Tématem je právě Cervantesův román. Moderátor slibuje, že ho rozebere ze všech aspektů.

Potíže se skutečností

Začíná pro režiséra Mikuláška typická koláž tematizovaných, trapnosměšných výstupů přecházejících v hudební čísla, jakou známe z jeho inscenací v pražském Divadle Na zábradlí, kde je uměleckým šéfem.

V groteskním zvětšení sledujeme přesně odpozorovaná a vtipně rozvíjená diskusní klišé, ad absurdum rozehrané skákání do řeči, potíže s vyjadřováním či temperamentním španělským hostem, komicky se prosazující afektovanou vědkyni nebo agresivní pokusy prosadit do "vědecké" debaty muslimskou agendu.

Z konvenčně vedené debaty ale postupně vyhřezávají až surreální momenty, v nichž se zúčastnění mění v ještě ujetější bytosti. Rozhovor se rozpadá a do moderátorova projevu čím dál víc vstupují snové představy a touha najít svou neznámou Dulcineu ze staré fotografie.

Mezi moderními křesílky se objevuje část quijotovského brnění, meč či barokní okruží, studiem procházejí postavy v historických kostýmech. Současnost a minulost, skutečnost a sen se prostupují, dřevěná zástěna se za dramatického podsvětlení otvírá jako nebe na El Grecových obrazech a dává se do pohybu. Mozaika šílených obrazů, které stačíme zahlédnout mezi každým jejím pootočením, houstne a vrcholí krvavou westernovou bitkou s "deštěm" utržených rukou.

Na snímku jsou zleva Tomáš Žilinský, Dalibor Buš, Dušan Hřebíček, Ondřej Kokorský, Sylvie Krupanská a Dominik Teleky.
Na snímku jsou zleva Tomáš Žilinský, Dalibor Buš, Dušan Hřebíček, Ondřej Kokorský, Sylvie Krupanská a Dominik Teleky. | Foto: Ivo Dvořák

Čemu vlastně přihlížíme? Sledujeme s moderátorem totálně se rozpadající virtuální realitu mediálního světa? Nebo vidíme, jak se v hlavě vyhořelého a zešílevšího televizního matadora bortí skutečnost, kterou nahradily potlačované sny o romantickém dobrodružství?

Autoři s quijotovským tématem překvapivě objevují počátek současných potíží s rozlišením iluze a reality, relativních i alternativních pravd - a to na počátku novověku, v době, která zrodila legendárního rytíře bojujícího s větrnými mlýny iluze.

Tvůrci se opírají mimo jiné o studii Milana Kundery Zneuznávané dědictví Cervantesovo, kterou jeden z účastníků cituje hned na začátku bizarní debaty: "Když Bůh opouštěl místo, odkud řídil univerzum a jeho řád hodnot, odkud odděloval dobré od zlého a dodával smysl každé věci, Quijote vyšel ze svého domu a nebyl s to poznat svět. Za nepřítomnosti nejvyššího Soudce se totiž svět náhle objevil v celé své zrádné mnohoznačnosti…"

Mediální panoptikum

Pokus o zdivadelnění tématu Dona Quijota inscenátorům i hercům vychází sugestivně, až místy zamrazí, zároveň i zábavně. Šťastně ho zasadili do mediálního provozu, jenž má stírání rozdílů mezi iluzí a realitou takřka v popisu práce. Jeho působivá scénická podoba je dílem Mikuláškova stálého spolupracovníka Marka Cpina.

Dušan Hřebíček a Ivana Hloužková.
Dušan Hřebíček a Ivana Hloužková. | Foto: Ivo Dvořák

Tomu se podařilo propojit architekturu televizního studia s vizualitou španělského baroka a režisérovi nabídl potenciál silných, až mystických obrazů. Právě z nich jako bychom v některých momentech cítili, že Všemohoucí z Kunderovy studie opustil své místo jen zdánlivě a možná se naším zmatkem dobře baví.

Dobře vychází i promítání na stěnu studia, kde se v záběrech pádících koní, krásných žen a koníků na pouťovém kolotoči zhmotňují projekce moderátorových romantických představ a vzpomínek.

Cpin je rovněž autorem kostýmů a také má zásluhu na precizně trefené plejádě odbornických týpků, usilujících o svých pět minut slávy na obrazovce. Přirozeně se o tuto panoptikální společnost nejvíc zasloužili skvělí provázkovští herci, kteří se viditelně s gustem "vyřádili" v Mikuláškových hravých groteskních etudách.

Dulcinea zpoza pultu

Méně úspěšná a dosti krkolomná je naopak snaha tvůrců vtáhnout do hry další dvě klíčové románové postavy. Sancho Panza se proměnil v moderátorova lehce šikanovaného a poněkud zanedbaného asistenta, který má za úkol najít nadřízenému vysněnou ženu z fotografie. Milanu Holendovi role neposkytuje příliš velký prostor ani mnoho šancí přesáhnout rozměr čistě služebné postavy.

Dušan Hřebíček jako moderátor.
Dušan Hřebíček jako moderátor. | Foto: Ivo Dvořák

Hledání Dulciney v inscenaci vyznívá trochu křečovitě. Přitom konfrontace zestárlé prodavačky a milované ženy z moderátorových vzpomínek je ve zvoleném tématu zjevně důležitá, ne-li zásadní.

Dulcinee autoři přisoudili jedinou scénu: setkání s mužem, který jí na celý život utkvěl v paměti z letmé chvíle na pouťovém kolotoči. Ivana Hloužková ji proměnila v jeden z nejlidštějších a nejdojemnějších momentů inscenace. Místo femme fatale, k níž upínal své city, má moderátor před sebou obyčejnou ženskou ve tvídovém kabátě a odmítne o svůj sen přijít. Ona o skutečnosti nepochybuje: "Jsi to ty."

Mohl to být konec na téma "je jen na nás, zda máme odvahu přijmout realitu". Je ale jen jedním z několika závěrů inscenace, které režisér publiku nabízí. Jako by si už nedokázal vybrat ten pravý.

Inscenace

Miguel de Cervantes y Saavedra, Jan Mikulášek, Martin Sládeček: Don Quijote
Režie: Jan Mikulášek
Divadlo Husa na provázku, Brno, premiéra 25. října, nejbližší reprízy 12. listopadu a dále 9. a 10. prosince.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Auto se u Hluboké nad Vltavou srazilo s vlakem, řidička nepřežila

Na železničním přejezdu nedaleko Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku se dnes v podvečer srazil vlak a osobní auto, sdělil mluvčí policie Milan Bajcura. Osmačtyřicetiletá řidička osobního auta zemřela, zřejmě přehlédla výstražná světla. Nehoda se podle webu Českých drah stala na trati spojující Strakonice a České Budějovice, provoz na ní byl na čtyři hodiny přerušen. Ve vlaku cestovalo 75 lidí, nikdo z nich se nezranil.

Vozidlo značky BMW zůstalo po nehodě rozdrcené. "Řidička na přejezd vjížděla ve směru od obce Dasný směrem k Hluboké nad Vltavou, pravděpodobně přehlédla světelné a zvukové výstražné zařízení," řekl Bajcura. Přejezd byl bez závor, auto srazil rychlík přijíždějící od Českých Budějovic.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Požár v jaderném provozu v Íránu způsobil velké škody

Požár, který propukl ve čtvrtek v jaderném provozu v íránském Natanzu, způsobil rozsáhlé škody, jež by mohly zpomalit vývoj pokročilých odstředivek na obohacování uranu. Dnes to podle íránských médií uvedl íránský jaderný činitel. Velitel námořnictva íránských revolučních gard Alírezá Tangsírí mezitím podle agentury Reuters prohlásil, že Írán má podzemní "raketová města" na moři i pevnině podél pobřeží Perského zálivu a Ománského zálivu, které by mohly být "noční můrou" pro nepřátele Íránu.

Íránská nejvyšší bezpečnostní rada v pátek uvedla, že příčinu požáru zná, ale podrobnosti oznámí později. Někteří íránští představitelé poznamenali, že za požárem mohl stát kybernetický útok a jeden varoval, že Teherán proti zemím, které budou takové útoky páchat, podnikne odvetná opatření.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Chorvatské volby do parlamentu skončily, vítězem je zřejmě vládní HDZ

Hlasování v sobotních parlamentních volbách v Chorvatsku skončilo. Podle průzkumu státní televize mezi voliči opouštějícími volební místnosti zvítězilo vládní Chorvatské demokratické společenství (HDZ), které by mělo získat 61 z celkových 151 křesel. Opoziční Sociálnědemokratické straně (SDP) a jejím menším spojencům by mělo připadnout 44 křesel, napsala agentura Reuters.

Na třetím místě podle průzkumu skončilo euroskeptické Vlastenecké hnutí (DP), které by v parlamentu mělo získat 16 zástupců.

Mnoho analytiků se podle Reuters domnívá, že koalici budou nakonec muset sestavovat obě nejsilnější strany, protože vytvořit stabilní vládu s menšími partnery jako DP by bylo obtížné. Vůdci obou velkých stran ale doposud možnost velké koalice odmítali.

Další zprávy