Francouzský snímek Architekt je melancholickou studií uměleckých ambicí, které jsou drceny politickým a byrokratickým aparátem. Příběh výstavby pařížského Velkého oblouku se v něm prolíná s intimním dramatem pozapomenutého architekta Johana Otty von Spreckelsena.
Drsně vypadající statkář učí synka střílet z kuše v okolních lesích. „Jsme lovci, ne barbaři,“ zní jedno z kréd, které mladíkovi předává. Nová adaptace legendy o nejznámějším švýcarském lidovém hrdinovi Vilému Tellovi ovšem pokračuje syrově a starosvětsky, připomíná dnes už klasické historické epické kusy typu Statečné srdce. Klasikou se však pravděpodobně nestane.
Svými filmy se vydává do dávných časů. Po delirickém hororu Maják, jehož protagonistům se hroutil svět po vzoru příběhů Edgara Allana Poea, americký režisér Robert Eggers zamířil za dávnými Vikingy. Pohanská fantasy Seveřan, kterou od čtvrtka promítají česká kina, připomíná dlouhý krvavý rituál.
Jonathan Harker není ve své kůži. I když kůže je skoro to jediné, co z hrdiny slavného románu Dracula zbývá na začátku očekávané televizní adaptace od BBC a Netflixu, kde lze třídílný seriál nyní vidět. Holohlavé trosky, ze které nezůstalo mnoho lidského, se jeptiška s přísným výrazem bez okolků ptá: „Měl jste sex s hrabětem Draculou?“ Tady se na nic nečeká.
Frontman kapely Rolling Stones, šestasedmdesátiletý Mick Jagger, v poslední den Benátského filmového festivalu vyměnil koncertní pódium za stříbrné plátno. Představil se jako jedna z hvězd závěrečného snímku The Burnt Orange Heresy. Vypráví o podvodném a chamtivém uměleckém kritikovi, který touží po úspěchu a uznání.
