Z více než 550 posuzovaných knih letos v soutěži Magnesia Litera získalo nominaci 33 titulů v 11 kategoriích. Debutem roku se může stát román Letnice - Rozpomínání na konec světa Miroslava Hlauča, příběh pro děti a mládež Zvon Martina Čepy nebo básnická sbírka Místní od Lubomíra Tichého. Vyhlášení cen se uskuteční 24. dubna. Novináře o tom informoval Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
“Je důležité, aby lidé, kteří tam zůstali, podali svědectví o tom, co se tam děje, i pro budoucnost,” říká o Rusech, kteří nesouhlasí s válkou, ale v zemi přesto stále zůstávají, rusistka Alena Machoninová, která letos získala cenu Magnesia Litera za román Hella. Sama v Moskvě žila mnoho let a zůstala i po začátku invaze na Ukrajinu. Proč? Jak silná je občanská společnost v Rusku a vrátí se tam?
Na cenách Magnesia Litera pravicové Echo porazilo levicový Alarm. V kategorii za publicistiku vyhrála filozofka Tereza Matějčková s eseji a rozhovory pro týdeník Echo, v nichž kromě literatury píše o genderu či cancel culture. Porotci jí dali přednost před knihou o klimatických dezinformacích sociologa Vojtěcha Pecky, kterou vydal web Alarm a jež kritizuje třeba exprezidenta Václava Klause.
Současná česká próza často spoléhá na atraktivní témata vzbuzující rychlé emoce a postoje, které lze snadno deklarovat na sociálních sítích nebo ve čtenářských databázích. Románový debut Aleny Machoninové Hella, jenž byl minulý týden nominován na cenu Magnesia Litera a 18. dubna bude na předávání patřit k favoritům, oproti tomu působí jako z jiného světa.
Vyšly vzpomínky Heleny Frischerové, která přežila deset let v lágrech a pracovních táborech na Sibiři. Co víc můžeme pro nevinně týrané a dávno mrtvé vězně udělat než znát jejich příběh? Nechat se obstoupit tou hrůzou, v níž oni museli žít - a jednat podle toho.
