Lidé se na základě takzvaného cirkadiánního rytmu, který určuje, kdy je jedinec bdělý a kdy na něj naopak padá únava, dělí na skřivany a sovy. Zatímco první jmenovaní po ránu vstávají z postele plní energie, druzí se naopak po zazvonění budíku nemohou vykopat z postele. Oproti skřivanům ve svých zaměstnáních v časných hodinách podávají slabší výkon a lépe se jim pracuje v noci.
Britští vědci z University of Exeter nyní v nové studii, která vyšla v odborném časopise Molecular Psychiatry, prostřednictvím monitorovacích zařízení analyzovali data od 85 tisíc lidí týkající se jejich zdraví. Někteří patřili k sovám, jiní ke skřivanům a odborníci je také nechali vyplňovat dotazníky, v nichž měli po nějakou dobu pravidelně popisovat svoje duševní rozpoložení.
Zjistili, že účastníci výzkumu, kteří jsou spíš sovami, aktivními v noci, ale musí se kvůli vykonávání své profese přizpůsobovat biologickým hodinám skřivanů, častěji uváděli, že zažívají depresivní a úzkostné stavy. "Pokud se našemu cirkadiánnímu rytmu snažíme vzdorovat, existuje větší šance, že u nás propukne deprese," uvedla hlavní autorka studie Jessica Tyrrellová.
Zdaleka největšímu riziku výskytu duševních onemocnění podle vědkyně čelí lidé, kterým se střídají ranní a noční směny. Se svými kolegy přitom také vyzkoumala, že skřivani, kteří si ráno rádi přivstanou, hůře snáší, když nemohou chodit spát pravidelně a pracovní doba se jim mění. Informoval o tom zpravodajský web stanice CNN.
"V každém případě podle našich závěrů platí, že ranním ptáčatům hrozí deprese méně. Netrpí totiž takzvaným sociálním jet lagem, který se objevuje, pokud o víkendu vstáváme a chodíme spát v pozdějších hodinách než ve všední den. Člověk se při něm cítí podobně, jako když cestuje z jednoho časového pásma do druhého a jeho biologické hodiny jsou pak v nesouladu s denní dobou," vysvětlila Tyrrellová.
Jedním z důvodů, proč se u sov mohou častěji vyskytovat depresivní a úzkostné symptomy, může být ale také fakt, že se kvůli preferování pozdějšího vstávání a usínání méně vystavují slunečním paprskům. Ty jsou totiž podle mnoha psychiatrů a terapeutů účinným antidepresivem.
Rozpor mezi cirkadiánním rytmem a pracovní dobou může u sov vést k tomu, že nemají dostatečně dlouhý a kvalitní spánek, což se na jejich psychické pohodě výrazně odráží. Vědci si ale uvědomují, že souvislost může fungovat i naopak, což by znamenalo, že deprese u lidí vede k nepravidelným spacím návykům. Proto chtějí tuto otázku podrobit dalšímu výzkumu.
