K sopkám se dostal už v dětství. Nevědomky. "Jako kluk jsem sbíral kameny, aniž bych tehdy tušil, že některé jsou sopečného původu," vzpomíná dnes přední český vulkanolog profesor Lukáš Krmíček. Nejdřív začínal u vyhaslých vulkánů, za kterými cestoval po celém světě - od Antarktidy až po Grónsko. "Ale ten pocit u aktivní sopky, to se nedá slovy popsat. Je to silný zážitek, čas tam plyne úplně jinak. Zdá se mi, že jsem tam chvíli, a přitom uteče několik hodin," říká Lukáš Krmíček.
K sopce se dostává doslova na dotek. Ve speciálním žáruvzdorném obleku s plynovou maskou odebírá tyčí vzorky přes tisíc stupňů žhavé lávy, které pak chladí vodou. "Už se mi několikrát stalo, že jsem je ještě relativně teplé převážel ten stejný den letadlem. V podpalubí. Naštěstí se mi kufr zatím nikdy neztratil, možná proto, že je moc těžký. Jeden vzorek někdy váží i okolo 20 kilogramů," směje se.
"Na hraně nebezpečí"
Vyrazit k neklidnému vulkánu není jen tak, vyžaduje to pečlivou přípravu a týmovou koordinaci. "Ráno sledujeme data ze seismometrů a aktuální směr větru, abychom věděli, kam se mohou šířit případné plyny, a podle toho plánujeme, kam se dá bezpečně jít." I když se vědci snaží mít všechno pod kontrolou, příroda je někdy umí pořádně překvapit.
Profesor Lukáš Krmíček
Profesor Lukáš Krmíček je přední český vulkanolog a odborník na mechaniku hornin z Geologického ústavu AV ČR a Vysokého učení technického v Brně. Zaměřuje se na kombinovaný výzkum mineralogických, geochemických a fyzikálně-mechanických vlastností vyvřelých hornin. Navštívil řadu sopek od Antarktidy až po Grónsko. V roce 2024 vydal knihu: Svět sopek zblízka: Zrození vulkánu, kde dává zblízka nahlédnout do fascinujícího světa sopečné činnosti. Spolu s dalšími autory, včetně geologa Václava Cílka, dokončuje velkou monografii zaměřenou na České středohoří. Pravidelně přispívá také do časopisu Vesmír.
"Občas se stane, že dorazíme na místo a najednou je všechno jinak. Situace se může měnit z minuty na minutu, stačí, aby jinak foukl vítr," popisuje. Riziko k této práci zkrátka patří - několik vulkanologů už přímo v terénu zahynulo. "Většinou proto, že překročili určitou bezpečnou hranici a byli tím jevem příliš fascinováni. Ale já se snažím být zodpovědný, mám rodinu, malé dítě," dodává.
Jemu samotnému o život prý nikdy nešlo. "Ale jednou jsem se propadl do lávového tunelu. Věděl jsem, že se to může stát, ale chtěl jsem otestovat, jak silná tam ta krusta je." Naštěstí skončil "jen" s řeznými ranami - horniny jsou totiž ostré jako sklo. "To byla jediná větší událost, která se mi stala, jinak jsou to spíš drobnosti," říká s tím, že popáleniny ani nepočítá. "Největší zabiják je ale neviditelný, a to jsou sopečné plyny. Proto máme plynové masky a detektory, které když začnou pípat, musíme se rychle vzdálit."
Vrt do Etny
Letos v červnu se Krmíček vydal také k Etně, nejaktivnější evropské sopce. Spolu s italskými kolegy tady v rámci terénního studia dokumentoval probíhající erupce a odebíral vzorky hornin. Získané informace pak sehrály důležitou úlohu při plánování jednoho z nejambicióznějších projektů současnosti. Na zářijovém mezinárodním workshopu světových odborníků v Katánii, kterého se Krmíček osobně zúčastnil jako jediný Čech, se totiž probírala možnost hlubokého, až tříkilometrového vrtu do nitra Etny.
Z něj by vědci získali unikátní vzorky hornin a dat, které by mohly odpovědět na řadu otázek, včetně té, proč se východní svah sopky pomalu sesouvá směrem do moře. Přestože se už podobné projekty realizovaly na Havaji nebo na Islandu, sicilská sopka je výjimečná v tom, že v její blízkosti žije na milion lidí. "Je to nejen vědecký, ale i společenský zájem - pochopit, co se tam děje a jaká rizika mohou nastat."
Jestli se projekt opravdu podaří realizovat, zůstává zatím ve hvězdách. "Já jsem optimista. Myslím, že se to uskuteční, ale v řádu několika let. Bude potřeba přesvědčit úřady, místní autority a také veřejnost, že to dává smysl. Lidé se často mylně domnívají, že vrt by mohl spustit erupce a Etnu destabilizovat. Ale ta sopka má základnu až 40 kilometrů, takže vrt o průměru v řádech centimetrů ji nijak neohrozí. Je to, jako byste píchli špendlíkem do Milešovky," vysvětluje závěrem Krmíček.
