Rožnov pod Radhoštěm - Plán slovenského ministerstva životního prostředí vystřílet část medvědů se kromě tamních ochranářů nelíbí ani Správě Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Malá skupina "českých" medvědů je totiž závislá na stovkách šelem na Slovensku. Právě ze Slovenska se medvědi do Beskyd šíří.
"Určitě by to mělo velký dopad. Jsme závislí na velké populaci, která žije na Slovensku," řekla Aktuálně.cz Dana Bartošová z CHKO Beskydy. Dodala, že medvědi se stanou jedním z témat pravidelných česko-slovenských jednání o ochraně přírody.
V Beskydech v současnosti žije minimálně pět medvědů. "Občas je vidět i medvědici s medvíďaty," poznamenala Bartošová.
Vybíjení medvědů chce zabránit i slovenské Lesoochranářské seskupení VLK, které ke krajskému soudu v Bratislavě podalo 43 žalob na tamní ministerstvo životního prostředí.
Jsou přemnožení a ohrožují lidi
Ministerstvo obhajuje svůj záměr vystřílet část medvědů tím, že se tato zvířata přemnožila.
"V poslední době takřka každý týden zaútočil medvěd na lidi v blízkosti jejich obydlí nebo medvědi přišel do obydlených oblastí shánět potravu," řekl mluvčí ministerstva Peter Višváder. Dodal, že ideální by bylo, kdy ve slovenské přírodě žilo asi 450 medvědů.
"Ale podle posledních údajů se jejich počet pohybuje okolo 800 kusů," řekl Višváder. Vysvětlil, že vydaná povolení k odstřelu se týkají jen zhruba deseti procent medvědů. "Předpokládá se, že je to roční přírůstek," tvrdí Višváder.
"Vzhledem k tomu, že v posledních přibližně deseti letech se ani v jednom roce nesplnil plánovaný regulační odstřel, je nesporné, že medvědů přibývá," dodal mluvčí, který obvinil sdružení VLK, které chce žalobami odstřelu zabránit, že mu jde jen o to mediálně se zviditelnit.
"Organizace, které regulační odstřel kritizují, do teď nenavrhli jiný způsob, jak početní stav medvědů regulovat, jenom se snaží získat mediální pozornost," tvrdí Višváder.
Střílení medvědů? Lidi neochrání
Lesoochranářské seskupení VLK obviňuje ministerstvo životního prostředí, že chce odstřelit až 400 medvědů, čímž vzniknou ohromné škody v přírodě, přičemž nebezpeční jedinci budou nadále ohrožovat lidi a jejich stáda dobytka.
Podle organizace jde totiž o regulační odtřely a nikoli ochranné. Znamená to, že se odtřelí zvířata více než rok po vzniku škody třeba na domácích zvířatech, anebo se budou lovit v místech, kde ani žádné škody nevznikají.
"Škodící medvěd může být ulovený jen náhodou," tvrdí náčelník sdružení Juraj Lukáč. Jako příklad uvedl útok medvěda na jednoho obyvatele obce Liptovské Sliače v loňském roce. Šelma ohrožovala muže, přestože o rok dříve byl v této oblasti povolený a také provedený regulační odstřel.
Lukáč uvedl, že velké skupiny medvědů ještě nemusí páchat velké škody. Například v Tiché dolině ve Vysokých Tatrách žije hodně šelem, ale žádné škody tam nevznikají. Naopak třeba v okolí obce Vysoké Tatry jich žije málo, ale škody jsou relativně velké.
Medvědy lákají také odpadky
Sdružení VLK je přesvědčeno o tom, že ochranný odstřel skutečně škodícího jedince by měl přijít až jako poslední možnost. Lidé by měli v první řadě svůj dobytek lépe chránit, například správně vycvičenými psy nebo elektrickými ohradníky. Orgány ochrany přírody by zase měly lépe pečovat o území, kde medvěd žije.
S tím souhlasí i Dana Bartošová z Chráněné krajinné oblasti Beskydy, podle níž lidé v medvědích oblastech například stále nechávají volně ležet odpadky nebo uhynulé ovce, což je pro šelmy velkým lákadlem.
Ludvík Kunc, který má v Českém svazu ochránců přírody na starosti právě velké šelmy, doporučuje, aby se na Slovensku nejprve provedl seriózní výzkum, kolik medvědů tam skutečně žije.
"Nic takového až dosud provedeno nebylo," řekl Aktuálně.cz Kunc. "Teprve potom se můžeme zabývat otázkou, kolik medvědů je pro Slovensko ideální." Dodal, že by si přál, aby i v Beskydech bylo víc medvědů než dosud.
