V momentě, kdy se ručičky hodin přiblíží k půlnoci, se svět na okamžik zastaví. Pak bouchne šampaňské, na obloze se objeví ohňostroje a my si popřejeme do nového roku to nejlepší. Ačkoliv stylů oslav je mnoho, možná překvapivě spousta z dnešních zvyků slavení Silvestra a Nového roku mají kořeny hluboko v antice, středověku i lidových tradicích.
Kde se vzal 1. leden? Od Římanů až ke gregoriánskému kalendáři
Myšlenka, že rok začíná 1. ledna, je dědictvím starověkého Říma. Julius Caesar reformoval roku 46 př. n. l. stávající kalendář a zavedl juliánský kalendář, který právě tento den stanovil jako začátek roku.
Pozdější křesťanská Evropa sice převzala civilní rytmus roku od Římanů, ale ještě dlouhá staletí s jeho začátkem váhala - rok se tak v různých oblastech otevíral 25. prosince, 25. března nebo o Velikonocích.
Teprve zavedení přesnějšího gregoriánského kalendáře v 16. století sjednotilo počátek roku na 1. leden téměř v celé Evropě. Do českých zemí ale dorazila tradice velkolepých oslav až v 19. století, a to zejména z Německa.
Kde se vzal 1. leden? Od Římanů až ke gregoriánskému kalendáři
Myšlenka, že rok začíná 1. ledna, je dědictvím starověkého Říma. Julius Caesar reformoval roku 46 př. n. l. stávající kalendář a zavedl juliánský kalendář, který právě tento den stanovil jako začátek roku.
Pozdější křesťanská Evropa sice převzala civilní rytmus roku od Římanů, ale ještě dlouhá staletí s jeho začátkem váhala - rok se tak v různých oblastech otevíral 25. prosince, 25. března nebo o Velikonocích.
Teprve zavedení přesnějšího gregoriánského kalendáře v 16. století sjednotilo počátek roku na 1. leden téměř v celé Evropě. Do českých zemí ale dorazila tradice velkolepých oslav až v 19. století, a to zejména z Německa.
Antické radovánky versus středověká pokora
Staří Římané vítali nový rok tím, že zdobili domy, hostili přátele, pili, zpívali a obdarovávali se. Křesťanství však podobné bujarosti dlouho nepřálo - raně novověká a středověká společnost měla 31. prosinec spojený především s tichým usebráním v kostele, děkováním za uplynulý rok a prosbou o dobrý rok budoucí.
Na českém venkově se v tento den objevovaly takzvané „ometačky“ - chudé ženy oblečené v černém chodily dům od domu a symbolicky „ometaly“ plotny s požehnáním. Tento zvyk měl zajistit, aby kamna dobře hřála a nic se nepřipálilo. Poslednímu dni roku se proto někdy říkalo „Babí den“.
Silvestr jako velká párty
Zlom nastal během průmyslové revoluce, která přinesla optimismus a pocit, že budoucnost přinese blahobyt. Lidé se začali vracet k hlučným oslavám po vzoru antiky - s velkými hostinami, alkoholem a společenskými zábavami.
Slavnostní dobroty
Právě tehdy se ustálil i silvestrovský jídelníček: čočka jako symbol prosperity, milionová polévka s drobnou krupicí, horký ovar a kroupová polévka pro zdraví, vepřové a pečené sele - pokud to majetkové poměry dovolily a zákaz drůbeže, zajíců a ryb - aby štěstí nemohlo uletět, utéct nebo uplavat.
A až na konci 19. století se prosadil i půlnoční přípitek šampaňským nebo sektem.
Nový rok: Den plný kouzel i pověr
Zatímco Silvestr byl spíš o klidu nebo později o zábavě, Nový rok býval odjakživa dnem rituálů a magie. Naši předkové totiž věřili, že první den v roce může předpovědět celé následující období. Všichni tak museli uklidit dům - ale na Silvestra nezametat, aby se nevyhnalo štěstí. Splácet dluhy a uzavírat spory. A nevynášet smetí a nedělat těžkou práci.
Když vstoupil do domu muž, přinášel štěstí - ideálně mělo jít o tmavovlasého fešáka, který dorazil i s malým dárkem. Žena byla podle pověr naopak špatným znamením.
Věštění a hluk
S Novým rokem se pojilo i věštění. U lití olova se podle tvarů hádala budoucnost, u krájení jablka napříč se sledovalo, zda se objeví hvězdička nebo křížek. Hvězdička znamenala zdraví, zatímco křížek neštěstí. V neposlední řadě se konaly vodní věštby s drobnými předměty.
Důležitou složkou byl hluk. Petardy, zvony či rány bičem měly zahnat zlé duchy. Není-li střelný prach po ruce, lidová tradice radila obejít dům se zvonečkem - prý to fungovalo stejně.
Co jíst a čemu se raději vyhnout
Novoroční stůl je v české tradici plný symbolů. Neměly by na něm chybět pokrmy jako čočka a hrách pro hojnost, vepřové maso, protože prase „ryje dopředu“, či ovar a kroupová polévka pro zdraví.
Naopak jak už bylo zmíněno, menu by nemělo obsahovat drůbež, ryby a zajíce.
Silvestr, který nese jméno muže z lesa
Jméno Silvestr není náhoda. Pochází z latinského silva - les. Svatý Silvestr, který dal jméno poslednímu dni roku, byl římským biskupem ve 4. století a podle legendy zažil pronásledování křesťanů, kdy se musel ukrývat v lesích. Zemřel 31. prosince roku 335 a jeho svátek se postupně spojil se symbolikou konce a začátku nového období.
PF tradice: český vynález, který přetrval
Dnes si běžně přejeme „šťastný nový rok“ přes sociální sítě, ale česká tradice novoročních přání má dlouhou historii. První PF posílal už v roce 1827 hrabě Chotek, a předtím existovala ručně psaná blahopřání zvaná minucie, jež kolovala mezi řemeslnickými cechy.
A co věští den v týdnu, na který spadá 1. leden?
Lidové pranostiky v tom mají jasno: podle toho, na jaký den připadá začátek roku, se bude odvíjet počasí, úroda i zdraví.
Například pondělí přináší mrazy, povodně a nemoci, úterý tuhou zimu, ale bohatou úrodu, pátek je pak brán jako velmi špatné znamení přinášející války a choroby a neděle s sebou nese mírnou zimu a pěkné jaro.
Touha začít znovu
Ať už slavíme Silvestr s ohňostroji, nebo v tichu u televize, ať věříme na hvězdičku v jablku nebo jen na sílu svých předsevzetí, jednu věc máme s našimi předky společnou: touhu začít další rok lépe - zdravější, šťastnější a s nadějí.
A možná právě proto poslední noc a první den roku přežily tolik proměn. Vždy byly, a stále jsou, malým rituálem nového začátku.
Zdroje: Kladenské listy, Sto plus jednička, Český rozhlas, Flowee
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
„Jsem podvodník,“ říká Jan Saudek. Promluvil o smrti i o fotce, na kterou celý život čeká
„Člověk udělá za život jen několik dobrých fotek. Já jich mám šest. Na sedmou čekám,“ přiznal Jan Saudek, který dnes slaví 91. narozeniny. Slova, která pronesl loni ve svém branickém ateliéru, ale stále znějí aktuálně. Ne jako bilance legendy, která chce uzavírat vlastní příběh. Spíš jako zpověď člověka, který se ani po desítkách let nepřestal honit za obrazem, jenž by přežil jeho samotného.
Nejdřív trénink, pak farmářské trhy. Svalovci ze Žižkova teď chtějí zaskočit Evropu
Posledních pár let se po trávníku Viktorie Žižkov nepovalují jen kulaté balony, často sviští vzduchem i ty šišaté. Zázemí tu našel tým amerického fotbalu Prague Lions, který si v letošní sezoně chce podmanit nejlepší evropskou soutěž European Football Alliance (EFA).
Česko nechystá plošné kroky kvůli hantaviru Andes, nemocnice a hygieny mají pokyny
Česká republika v současné době podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) nechystá žádná mimořádná opatření vůči veřejnosti kvůli hantaviru Andes. Situaci ale ministerstvo zdravotnictví (MZd) spolu s hygienickou službou sleduje, uvedl Vojtěch. Hlavní hygienička Barbora Macková doplnila, že zdravotnická zařízení a hygienické služby mají doporučené postupy pro importovaná onemocnění.
„Když se vám něco nelíbí, změňte to.” Česká televize uvede dokument o Jiřině Šiklové
Významná česká socioložka, disidentka, publicistka a průkopnice genderových studií Jiřina Šiklová chápala ženskou otázku jako komplexní sociální problém. Po roce 1989 byla jednou z osobností, které v Česku otevřely debatu o postavení žen ve společnosti. Česká televize uvede velký společenský dokument zaměřený na vznik a proměnu ženské otázky u nás provázaný právě s příběhem Jiřiny Šiklové.
„Zdrcující.“ Církev vysvětlila, co zloději pomohlo k ukradení lebky svaté Zdislavy
Neznámý pachatel v úterý vpodvečer odcizil z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku lebku svaté Zdislavy. Historicky je její hodnota zřejmě nevyčíslitelná, uvedla na webu policie její regionální mluvčí Dagmar Sochorová. Policie žádá veřejnost o pomoc při pátrání.