"Prokázali jsme, že tito motýli dokážou produkovat látku, kterou vytváří i rostliny, motýli ji ale používají k jinému účelu. Samečkové motýlů ji užívají jako repelent proti svým rivalům, zatímco květiny tou samou látkou lákají motýly kvůli opylení," popsala hlavní autorka vědeckého článku Kathy Darraghová, která nyní působí na Kalifornské univerzitě.

Studii tým zveřejnil tento týden v americkém vědeckém časopise PLOS Biology, podíleli se na ní vědci z britské Cambridgeské univerzity, Německa či Panamy.

Ale jak je možné, že ta samá látka (beta-ocimen) může motýly zároveň přitahovat i odpuzovat? "Tady do hry vstupují vizuální smysly: když motýli detekují vůni v květinách, je to pro ně přitažlivé, ale když ji cítí ze samičky, odpuzuje je to," vysvětlila Darraghová.

Studie se týká tropického motýla Helenicus melpomene, jemuž se také říká motýl pošťák. Tento druh žijící ve Střední a Jižní Americe poprvé popsal už v polovině 18. století švédský přírodovědec Carl Linné.