Kdo byly ženy našich prezidentů? Některé tahaly za nitky, jiné se stranily veřejnosti

Dan Poláček Nikola Bernard Dan Poláček, Nikola Bernard
13. 5. 2025 6:30
Od vzniku Československa stály po boku prezidentů nejrůznější ženy utvářející podobu první dámy. Každá se zapsala do historie odlišným způsobem - některé zůstávaly v pozadí, jiné aktivně ovlivňovaly veřejné dění. Všechny však spojovala oddanost svým manželům a důstojná reprezentace. Masaryková, Havlová, Pavlová - znáte osudy všech chotí hlav našeho státu?
Hana Benešová s manželem, prezidentem Edvardem Benešem, v okně prezidentského vlaku během jejich návratu z londýnského exilu na cestě z Brna do Prahy, 16. května 1945.
Hana Benešová s manželem, prezidentem Edvardem Benešem, v okně prezidentského vlaku během jejich návratu z londýnského exilu na cestě z Brna do Prahy, 16. května 1945. | Foto: ČTK

Tři období, jedna dáma

Během první republiky vstoupila do povědomí jako vzdělaná a okouzlující manželka ministra zahraničí, za druhé světové války pracovala pro Červený kříž, přičemž po roce 1945 se stala předsedkyní jeho československé pobočky. Hana Benešová, narozená 16. července 1885 jako Anna Vlčková, se za druhého československého prezidenta Edvarda Beneše provdala v roce 1909 a funkci první dámy plnila hned ve třech obdobích: od 18. prosince 1935 do 5. října 1938, poté během exilové vlády od 21. července 1940 do 2. dubna 1945 a po návratu do vlasti od 2. dubna 1945 do 7. června 1948.

Do únorového převratu v roce 1948 byla národem milována a uznávána. Po abdikaci a smrti svého muže v září roku 1948 žila v osamění. Zemřela 2. prosince 1974 v bytě na Loretánském náměstí v Praze ve věku 89 let. Do své smrti byla neustále pod dohledem Státní bezpečnosti. Původně byla pohřbena v Praze, ale později byly její ostatky přeneseny do Sezimova Ústí.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy