Většina Čechů zná Golema z historické komedie Císařův pekař – Pekařův císař, kde Jan Werich geniálně ztvárnil císaře Rudolfa II. i pekaře Matěje Kotrbu. Postava hliněného obra se stala symbolem Prahy plné alchymistů a tajemství, i samotného rabiho Löwa. Jenže skutečnost je jiná - v 16. století legenda o Golemovi neexistovala. Podle historiků je produktem literárních fantazií z dob romantismu.
Golem jako archetyp umělého stvoření
V moderní době se Golem stal univerzálním symbolem umělého života, který může sloužit, ale také se vymknout kontrole. Jeho příběh nastoluje otázky o povaze stvoření, odpovědnosti jeho tvůrce a hranicích lidské moci.
Švýcarský psycholog Carl Gustav Jung viděl Golema jako archetyp stínu a potlačených lidských tužeb. V literatuře se stal předobrazem pro dvojníka nebo alter ego svého stvořitele - například Frankenstein nebo roboti Karla Čapka v R.U.R.
Golem ovlivnil i populární kulturu - od komiksů a fantazy literatury po film a videohry. Styl se symbolem ochrany, síly a varování před nebezpečím nekontrolovatelného stvoření, které překračuje hranice původní pražské legendy.